Kolik ještě vznikne remaků starého dobrého klasického Sokobana, to se asi nikdy nedozvíme. Jisté je, že jich bude ještě strašně moc. Zároveň je také jasné, že by lidstvu bohatě stačily ty předělávky, které už jsou hotové. Od osmdesátých let, kdy logická hra nesoucí název Sokoban spatřila světlo světa, jich budou minimálně tisíce. Někdy mě napadá, že čeho je moc, toho je příliš a že to platí i o Sokobanovi. Ovšem když jde o kvalitní software, tak lze ještě přimhouřit oko.I českých remaků je možná více než lidí ochotných si hru zahrát. Pokaždé jsou jiné a přitom stejné. Tedy, aby jste mi rozuměli. Princip je stejný, ale prostředí, levely a hlavní postavy jsou odlišné. Měli jsme tu slavné Berušky, nadějný Becher Structure, trojrozměrný 3D Sokoban či hru Kasp s broukem v hlavní roli a přitom vždy nešlo o nic jiného než o další remake staré legendy, která utkvěla v
srdcích a hlavách milionům hráčů... Někteří z nich se pak z nostalgie rozhodli vytvořit další klon svého softwarového miláčka.
A o co že vlastně v "sokobanovkách" jde? V omezeném prostoru (často se podobá malému bludišti) se nachází několik předmětů či beden, které musíte všechny dotlačit na předem určená místa. Není to žádný špás, protože jak jsem výše uvedl, prostor k pohybu je velmi omezen a tak je nutné logicky přemýšlet, aby jste si nezastavěli cestu nebo naopak neumístili
předměty (či bedny) do míst, odkud je už nikdy nedostanete.Ani dnešní hra není v některých ohledech jiná, jde o další klon a jmenuje se jednoduše - Sokoban. Ale nenechte se mást, přináší několik inovací a zajímavých prvků, které ji nadřazují nad mnohé jiné "sokobanovky". Tak předně bych vyzdvihl téměř neuvěřitelné množství levelů. Je jich zde přes tři tisíce. Jsou od různých autorů, liší se obtížností i velikostí, rozměry prostorů v nichž se odehrávají. Dále je v nich jiný počet předmětů, které musíte na předem určená místa dopravit a to je odlišnost někdy velmi podstatná. U mnohých z levelů je uvedeno i jaké bylo dosud jejich nejlepší řešení a lze si ho dokonce i přehrát, aby jste věděli, jak se to vlastně dělá. 
Hra běží v okně operačního systému MS Windows a lze si u ní nastavit rychlost animace, rychlost přehrávání (u správného řešení), zrychlené přehrávání, zobrazování panelu nástrojů, stavového řádku, umístění do středu obrazovky, neviditelné stěny, skrývání beden (tak, že se zobrazují jen ty, u nichž stojíte) a podobně.Do hry je implikován i editor nových kol a nutno říci, že jeho ovládání je také pohodlné. I v něm je mnoho všelijakých alternativ a možností (jako obracení naeditovaného prostředí vodorovně, svisle i všelijak jinak).Co zaujme, je skinovatelnost. Nejenže lze skiny dohrávat, ale několik jich je zde již vytvořeno a tak může Sokoban vypadat pokaždé jinak, jak si lze všimnout na obrázcích umístěných u této recenze.Závěrem bych uvedl, že stvořitelem mnou zde dnes představované hry je Petr Laštovička, autor mnoha jiných precizně provedených hříček jako třeba Piškvorky, Miny či Bludiště.Logická hra Sokoban je, dle mého názoru, spolu s Piškvorkami jeho nejlépe provedeným herním počinem a tak mi nezbývá než vám ji doporučit ke stažení.
- sobota 8. ledna 2005
