Dneska vás nebudu otravovat řečičkami o tom, kolikátou jsem už napsal recenzi, to si nechám až na jubilejní desátou. Takže skočíme rovnou na to. Pokud se vám líbila hra Sokoban, určitě se vám bude líbit mnohonásobně víc Sokofun. Možná si říkáte, že název je ukradený, tak i hra bude ukradená, ale není to zas až taková pravda. Naštěstí. Poté, co hru jednoduše nainstalujete, rozbalí se vám plno souborů. Jeden z nich je překvapivě spouštěč Sokofuna. Hra je dělaná pro Windows, a běží normálně v okně. Po spuštění se ocitnete v něčem, co se nejvíce podobá nějakému manažeru. Nahoře máte záložky - Level, Game, Movie, Options a velmi dobře zpracovaný help.
Jako první si popíšeme Level, kde se nacházíte na začátku. V podstatě je to manager, který je rozdělen na dvě okna. Levé obsahuje úctyhodný seznam misí s informacemi o autorovi dané úrovně a pravé okno neslouží k ničemu jinému než k samotnému náhledu, jak zvolená mise vypadá. Další z položek je Game, kde, jak jinak, hrajete danou misi, a snažíte se překonat časový rekord. Můžete také překonávat rekord, za kolik kroků se vám danou misi povedlo 
vyhrát, a nechybí ani možnost vrátit svůj tah (Undo). Pokud misi vyhrajete, můžete svůj postup uložit do filmečku, který si pak můžete následovně pustit v další záložce, a tou je Movie. V Options si můžete nastavit velké množství detailů, například barvu pozadí, barvu cihel nebo důležitější věci jako například možnost rad.
Mluvím tu o nastavení a o všech volbách, a vy vlastně ani nevíte, o čem hra je. Spoléhal jsem totiž na to, že každý hrál něco na principu Sokobana. Pokud nejste jedním z těchto lidí, tak přejděme k věci! Jde o to, že jste něco jako skladník, který se objeví v nějakém skladišti. Ve skladišti se válejí bedny a na určitých místech na zemi jsou nakreslená místa, kam bedny patří. Váš úkol je prostý - dotlačit bedny na daná místa. Není to ovšem zas tak jednoduché, jelikož skladiště není jenom velká místnost, ale rafinované bludiště.
Takže princip už jistě chápete, nyní se můžeme podívat na zpracování hry. Na celé skladiště se díváte seshora. Grafika hry není sice úžasná, ale pokud vezmeme v úvahu, že si skoro všechno můžeme nastavit sami, není to zlé. Zde jde přece o hratelnost. Ostatní funkce, 
jako je manager, popisovat snad nemusím, jsou to prostě pouze formuláře a fonty. Jak sám občas říkávám, pokud umíte nahrát jiný obrázek místo předem definovaného, můžete si nahrát pozadí jakékoli. Co mi ale chybí, je hudba. Bohužel tu žádná není, a to je velká chyba, jelikož u takovéto hry hudba být má. Třeba nějaká uklidňující. Vlastně uklidňující ani ne, protože hra není vůbec těžká. Pokud chápete základ hry, což asi každý, není žádný problém vyhrát kteroukoli misi ze seznamu. Opravdu tristní. A zvuky? Kde není hudba, nejsou zvuky. Co mě ale velice mrzí, je fakt, že u hry není přiložen editor misí! Hra má takový vynikající manager, a ani si nemůžete udělat vlastní mise a třeba je poslat kolovat do světa? Můžete. No zase bych měl být přesný. Nechápu sice proč, ale editor u hry přiložen není. Ale můžete si ho doinstalovat z internetu, stejně tak jako mnoho dalších vychytávek. A závěr? Jak již jsem řekl, pokud jste měli rádi Sokobana, budete Sokofun zbožňovat. A protože má hra pouhých 400 kb, myslím, že není co řešit.
