Sorcerer Lord - komplikovaná tahovka

Pokud patříte k herním pamětníkům, možná vám název hříčky něco málo prozradí. Každopádně jde o velmi komplexní a zároveň komplikovaný strategický počin, který je možné doporučit jen zkušeným.

Sorcerer Lord

Sorcerer Lord je komplikovaným projektem hned z několika různých pohledů. Jedná se o účastníka Retro Remakes soutěže a tedy o remake dosti staré hry, na které soudě dle komentářů autora hry on sám dříve doslova ujížděl. Hodiny a hodiny mu přesto zabránily dokončit projekt kvůli nepříjemnému bugu. Rozhodl se tedy hru přepracovat podle svého a výsledek na první pohled vypadá velmi pěkně. Přesto asi příliš lidí nezaujme, známka je poměrně nízká a méně zkušeným hráčům bych rovnou doporučila okno prohlížeče zavřít, protože Sorcerer Lord je pro ně zcela ztraceným časem. 

Vydržet u něj mají šanci tak akorát milovníci a zkušení hráči tahových strategií, k nimž projekt také spadá. A je to škoda, k dispozici je totiž také docela komplikovaný příběh propracovaný do malinkatých detailů. Ten vás jen ve zkratce staví do role bojovníků zvaných Galanor, kteří hrají proti ShadowLords a pro úspěšné splnění kampaně nebo scénářů je potřeba tuto druhou stranu porazit a to likvidací všech jejich jednotek, zřícením citadely a tak dále. O to samé se samozřejmě snaží také oni, což všechno do značné míry znepříjemňuje. 

Z obrázků je patrné, že herní mapa je rozdělena do velkého počtu šestiúhelníků, které znamenají jednotlivé kroky po mapě. Na těch jsou také rozmístěny věže, jednotky a další důležité prvky, s nimiž budete vy i váš počítačový oponent manipulovat. Důležitá je i horní lišta, kde se nachází jakýsi rozcestník, co se důležitých ovládacích prvků týče. Z těch je možné čerpat a dokonce se i podle zdejších šipek pohybovat po herní ploše, daleko jednodušší ale bude osvojit si ovládání přímo na klávesnici, což je o pořádný kus komfortnější.  

Zbytek článku už ale zasvětíme tomu, proč není Sorcerer Lord pro všechny a proč se nejspíše nijak dobře v soutěži neumístí. Jednak je to hodně vysoká obtížnost a tak budete do hry velmi těžko pronikat, ovládání není snadné a než získáte správnou strategii, protivník vás smete z mapy. Velmi otravné a na pomalejších strojích neskutečně otravné je to, že sledujete všechny kroky protivníka, což znamená zdržení několika minut než se dostanete na tah. Zvláště nepříjemné je to hned na začátku kampaně, kde se na herní pole koukáte velmi nechápavě a jen sledujete, jak po něm počítač provádí naučené kroky. Zkrátka a dobře učební bariéra tohoto projektu je neskutečně vysoká a pevně postavená, že se přes ni dostanou jen ti nejlepší – a taková by z mého pohledu zábavná hra rozhodně být neměla. Pamětníkům ale třeba přijde vhod...