Space Aggressor – všichni proti jednomu

Jak by vypadala arkáda, kdybyste ji hráli za ty davy z druhé strany barikády?

spaceaggressor_01

Máte dost namachrovaných akčních hrdinů, kteří sami bez většího úsilí ničí pracně budované armády? Vždyť všem záporákům jde jen o sjednocení světa, po kterém jistě už nastane vytoužený mír! Co s takovými egoisty, kteří chtějí narušit takovou velkolepou ideu. Podobně jako v Dungeon Keeperu, kde jste budovali podsvětí a zabíjeli rádoby hrdinské lidské vetřelce, i ve Space Aggressor se snažíte za masivních ztrát zlikvidovat jediného zhovadilého bojovníka.

Ve strategické části tak velíte menší základně, stavíte stíhačky a posíláte je na onu osamocenou na vás postupující nepřátelskou loď. Cílem je sundat bastarda, než se k vám dostane. Managment výroby je sám o sobě dost složitý a nejsem si jistý, zda-li jsem ho správně pochopil, nicméně v zásadě máte určitý počet pracovníků k rozdělení do výroby lodí, do výroby surovin a do získávání financí.

Pracovníky lze flexibilně přelévat z jednoho resortu do jiného, takže v případě nedostatku financí lze hned zareagovat. Svou základnu si také můžete, resp. musíte vylepšovat a získávat tak i více production slots, díky čemuž v jeden okamžik budete moct vyrábět více letek nebo upgradů najednou. A čím více jednotek můžete proti hrdinské lodi vrhnout, tím pomaleji k vám letí, či časoměr dokonce jede pozpátku.

Tímto oslím můstkem jsme se dostali k vašemu zlounskému letectvu. V závislosti na zvolené obtížnosti a levelu upgradované základny můžete vyrobit čtyři typy letounů plus lodě pracovníků. Od základních stíhaček po manévrující reapery, důležité je oponenta neustále udržovat zaměstnaného, čili se ze hry stává dost klikfest. I lodě si můžete upgradovat a na vyšší úrovni se už ze Space Aggressoru stává zdlouhavá opotřebovávací válka.

Na Space Aggressor je ovšem pěkné, že kromě strategicko-managmentského módu obsahuje také mód za osamoceného hrdinu – a třeba multiplayer Space Aggressor tedy vypadá jako ideální mezižánrový souboj. Více takových nápadů! Máme tu tedy v relativně krátké době už několikátou hru, která v sobě kombinuje strategii a arkádu. Ovšem dnes překvapivě neplatí, že by jednotlivé části hry nebyly dostatečně propracované.

Po grafické stránce je hra na vysoké úrovni a všechny ty ikony a efekty, byť ve 2D, vypadají spíše jako by Space Aggressor byl shareware. Ačkoliv jednotlivé žánrové části jsou propracované jako samostatná hra, Space Aggressor podle mě chybí ta nepopsatelná šťáva, která by moji maličkosti nutila hrát dále. Hratelnost, dejme tomu. Je to velmi subjektivní, pouze konstatuji, že mě hra navzdory svému systému prostě nenadchla. Ale co já vím, třeba zrovna platila meteorologická zátěž BIO3 a nebavily by mě ani Battleships Forever. Bez této subjektivní poznámky ovšem rozhodně platí, že podobně vypulírovaná strategie je tak trochu zjevením.