V tomto úspěšném a ve své době populárním projektu se vzhlédl i autor Space Giko Harriya-n, ovšem samozřejmě provedl nezbytné změny. Na pozici hlavního hrdiny obsadil roztomilou bílou kočičku, kterou pod rameno dal jednu obzvlášť silnou zbraň, což k sobě příliš nesedí, zato ale působí celkem úsměvně. Protivníky se taktéž stanou bílé kočičky, byť vlastně většinou nevidíme jejich tělo. Dále jsem na obrazovce zpozorovala i hodně karikovaného psa v růžové barvě či létající potvůrky mající na zádech připevněná křídla jako netopýr (zato ale zepředu vidíme jejich jasně bílý kožíšek).
Tito všichni a mnoho dalších budou otravovat život hlavní hrdince během toho, co se rozhodla vyrazit na takový malý letecký výlet. Ano, Space Giko Harriya-n by šel přiřadit do kategorie tradičních stříleček, to by se ale naše hrdinka nesměla pohybovat jen do stran. Ale také nahoru a dolů. Defacto tedy létá, stejně jako její protivníci. Ti se najednou pohybují v několika letových výškách, cílem tedy bude odhadnout tu správnou, jinak je samozřejmě svou střelbou ani nezraníte. No a platí to samozřejmě i naopak. Pokud již po vás vystřelí nějaký svůj projektil nepřítel (a že jich nebude málo) musíte těmto střelám uniknout. A když přihlédnete k tomu, že se mnohdy pohybují ve skupinách roztažených po celé obrazovce, bude jediným únikem změna letové výšky.
I když to takhle vypadá všechno velice poklidně, v praxi je pravý opak pravdou. Hráč je nucen neustále reagovat na nové podněty jako je nejen přílet nepřátelských jednotek, ale i stromy o velké, ale i malé výšce. Těm se můžete buď vyhnout, nebo do nich napálit několik ran a ony zkrátka vybouchnou. To vše navíc umocňuje celkem povedená grafika a hráče jistě potěší i celkem dobrá variabilita vzhledem k rychle se střídajícím podnětům. Možná škoda jen stereotypu, který se přesto za chvíli dostaví (přeci jen začínat stále dokola ze stejného místa není moc zábavné).