Je to sotva týden, co jsem se v recenzi hry Malos zamýšlel nad významem koule, jako geometrického objektu, pro herní vývojáře a hle, máme tu hru, která kouli nese už v názvu. Protentokrát nechávám veškeré nepodstatné úvahy stranou a rovnou si povedenou gamesu Sphere představíme.
Ptáte se o co ve hře jde? Především o logiku. Jen s ní si ale určitě nevystačíte. Kromě mozku totiž budete potřebovat i rychlé prsty, které jsou k postupu do dalšího kola často nezbytné. Teď, když už znáte minimální požadavky kladené na hráče, můžeme si říci něco k principu samotné hry. Hraje se na čtvercové desce 9x9, po které je rozmístěno několik různobarevných koulí, vždy několik od každého typu. Jednou z nich pak můžete po herní desce libovolně pohybovat, tedy alespoň po místech, v kterých tomu nic nebrání (například zeď nebo jiné koule). Pokud pak vrazíte do jiné koule stejné barvy, jedna z této dvojice zmizí. Vrazíte-li do koule jiné barvy, je kinetická energie předávána ve směru nárazu dalším koulím tak dlouho, dokud to jen jde, nebo dokud se nenarazí na dvojici stejné barvy. Tímto způsobem postupně přebíráte kontrolu nad různými koulemi a zároveň je odstraňujete. Jak jste již asi vytušili, cílem hry je odstranit všechny koule. Zbýt vám může jen jediná, kterou díky zákonitostem hry odstranit nelze.
Aby to hráči neměli tak jednoduché, jsou často po herní ploše rozestaveny nejrůznější neprostupné překážky, které je nutné obcházet. To ovšem dosti zdržuje, zvláště pokud cestou omylem vrazíte do některé překážející koule. V takovém případě se vám může přepnout řízení i na objekt na opačné straně herní plochy. Vždy záleží na aktuální situaci na ploše. Ovšem největším nepřítelem vám bude časový limit, během kterého musíte všechno kulaté eliminovat. Naštěstí však není časové omezení tak drastické, aby se, s pomocí rychlých prstů, nedalo vše zvládnout. Obtížnost jednotlivých úrovní variuje od poměrně jednoduchých až po ty obtížné. Je ale pravdou, že většina z připravených problémů není příliš složitá a během chvilky se vám je podaří vyřešit. Nemusíte se však bát, že byste všemi úrovněmi prošli za pár minut. Autor hry pro vás totiž připravil rovných 60 levelů, což je vskutku úctyhodný počet a projít je všechny, to už nějaký ten čas zabere.
Velice příjemnou stránkou hry je její grafické zpracování, využívající možností dnešních grafických akcelerátorů. Ačkoliv vlastní hraní probíhá pouze na dvourozměrné ploše, vše je zpracováno ve 3d. Kamera sledující dění ve hře se automaticky přizpůsobuje poloze vámi ovládané koule a podle toho mírně naklání výhled. Pravda, jde sice spíše o kosmetickou záležitost, ale i přesto potěší. Aby se hra brzy neokoukala, odehrává se každá desítka úrovní v jiném prostředí. Jednou je to na střeše výškové budovy, jindy zase ve vesmíru nebo uvnitř mechanického stroje. Každé z šesti prostředích je přitom velice povedené. To ale platí i pro ostatní aspekty grafického zpracování. Pochvalu si jistě zaslouží i otexturování všech koulí. Setkáme se s materiály jako je láva, mramor nebo s mnoha fantastickými vzory. Na podobné úrovni jako grafika je i zvuková stránka hry, která kromě samotných zvuků nabízí i povedený hudební doprovod.
Není toho mnoho, co by se dalo hře Sphere vytknout. Snad jen poněkud nešťastný způsob zvýraznění právě ovládané koule pomocí jejího pomalého otáčení. Pokud totiž budete s objekty manipulovat příliš rychle, přestane být otáčení zřetelné a často tak budete pouze tušit, kterou kouli právě ovládáte. K zahození by jistě nebyla ani možnost volby rozlišení. Hra se totiž spustí vždy v 640x480, což sice zaručuje plynulost i na pomalejších strojích, ale na druhou stranu to zbytečně degraduje kvalitu zobrazení na rychlejších počítačích, které by bez problémů zkously i větší rozlišení. Jedno je ale jisté. Hru Sphere byste si neměli nechat uniknout.
