Squid Yes, Not So Octopus: Squid Harder

Barevný svět v hrsti! Výše uvedený screenshot je poslední trochu normální v této recenzi. Nejsilnější stránkou Squid Harder je totiž právě netradiční podoba.

squid_03

Když dva dělají totéž, není to nikdy totéž. Platí to pro mezilidské vztahy i kreativní činnosti, jako je třeba vývoj her. Před dvěma měsíci jsem tu recenzoval pahru Mouse No. Probably a Rat a vytýkal ji špatný interface, nefér pravidla a škaredou grafiku. MNPAR byla ale vykrádačka jiné, mnohem lepší hry, na kterou se podíváme dnes. Indie shora viděná survival arena střílečka Squid Yes, Not So Octopus je totiž sice taky naprosto ujetá záležitost, ale při všech drogách, které autoři brali, si udržela švih a styl.

Výše uvedený screenshot je poslední trochu normální v této recenzi. Ano, skutečně nemáte problémy se zrakem ani jste omylem neolízli jihoamerickou žábu. Vybuchující objekty ve Squid Harder vyluzují divoké barevné kombinace, které oslní vás i váš procesor. Nutno podotknout, že to mnohem lépe vypadá v pohybu než na statickém obrázku. Nejsilnější stránkou Squid Harder je totiž právě netradiční podoba.

Skrývá se ale pod vzhledem hry více než jen připomínka LSD ovlivněného pohledu na queer průvod na vrcholu festivalu v Rio de Janeiru? Squid Harder se hraje lépe než MNPAR, ale zase ne o tolik lépe. Výhrou je, že na rozdíl od MNPAR tu nic hráče neirituje. I tady se sice nepřátelé rodí před vámi, ale hra vás zbytečně netrestá a ve skutečnosti přežijete mnoho (ne-li nekonečně mnoho) setkání s oponenty. Stejně tak nemusíte držet prst na tlačítku pro střelbu. Vaše lodička kropí sama od sebe. V neposlední řadě tu máme fullscreen, který zvyšuje dojem z pohybových možností. Stačí několik drobných detailů a z úděsné hratelnosti MNPAR máme příjemnou hratelnost Squid Harder.

Přesto je herní stránka největší zátěží Squid Harder. Hra se omezuje na pouhé čtyři primitivní módy (Přežij 1, 2, 3 a 4 minuty), neobsahuje žádné power-upy (resp. žádných jsem si v barevné změti nevšiml), žádné oživení (jako třeba wingmany... nebo cokoliv jiného) a obecně na to, že je Squid Harder už druhým dílem série SYNSO, mě primitivní game design dost překvapuje.

Squid Harder sice vypadá drsně asi jako krabice s koťatama, ale na druhou stranu se svým jedinečným vizuálem silně odlišuje od... no prakticky od kterékoliv jiné hry za poslední dobu. Autoři se nebáli být originální správným směrem, vždyť grafická stránka je u tolika her neprávem opomíjenou featurou. Doufejme ale, že budou-li i další díly série SYNSO vydané jako freeware, dočkáme se zajímavější hratelnosti.