Šroubíci - národ šroubků a růžová ponožka

Šroubky nebývají zrovna tradičními hrdiny herních projektů. A tím originalita soutěžního počinu z českých luhů a hájů rozhodně nekončí. Ostatně přesvědčte se sami.

Šroubíci jsou další z her, které mají slušně našlápnuto umístit se na vysokých pozicích v rámci ukončené vývojářské soutěže (pro hru můžete hlasovat na této stránce, samozřejmě v případě, že se vám líbí nejvíce). Já osobně se poměrně vysokým diváckým hodnocením až tak neztotožňuji, vždyť z hraní této netradiční hry jsem si odnesla notně smíšené pocity.

Příběh i samotné intro je tím prvním co navozuje tak trochu netradiční atmosféru (a těžko říct, jestli je to myšleno v dobrém duchu). Příběh je tak trochu dětinský, sice s jasnou snahou o jeho vtipné a zároveň originální pojetí, ve výsledku je ale jasně poznat nevyzrálost a celková nedomyšlenost příběhu jako takového, který se dá bez pisklavého hlasu v intru shrnout asi do jedné věty – Budete zachraňovat kýčovitou růžovou ponožku. Ta pro národ šroubíků (originální nápad co se hlavního hrdiny týče, jasný plusový bod) znamená opravdu mnoho a tak se vydáváte z malé továrny na dlouhou cestu přes celou řadu levelů. Každý z nich je navíc zasazen do trochu odlišného a navíc poměrně živého prostředí, což je třeba přičíst k dobru. Jako příklad lze uvést třeba zajímavou ulici, kde se postupně setkáváte téměř se všemi jevy, které by takového šroubka mohly při jejím procházení skutečně potkat. A vzhledem k tomu, že je náchylný na vodu a nemůže být ani zašlápnut, nebudete to mít vůbec jednoduché.

Ono celkově popsat hratelnou Šroubíků není vůbec jednoduché. Autor si dal obzvláště záležet na celkové komplexnosti, což je jasně poznat. A tak vás pokaždé čekají trochu odlišné úkoly, vždy ovšem ovládané za pomocí kombinace klávesnice a myši. Ve skutečnosti ale budete většinu ovládat na klávesnici, která řídí základní pohyb, stejně jako skoky ap. Zbytek akcí bude činit kupříkladu posouvání či zvedání, což ovšem využijete v minimu případů.

Asi největším záporem je třeba uvést dosti amatérská zvuková stránka. Na jednu stranu je třeba udělit pochvalu za to, že autor nejspíše hru tvořil sám, na druhou stranu vám ale začne velice rychle lézt krkem. Kupříkladu, když hlavní postava nepříjemně vysokým hlasem vypípne pokaždé, když vyskočíte, bude vám to již po několika málo chvílích doslova trhat uši. Zvuková stránka mi navíc nevyhovovala ani u intra samotného, což nekompromisně sráželo jeho kvalitu směrem dolů.