Po vývojářské soutěži Ludum Dare se poslední dobou objevilo celkem velké množství her, které byly vytvořeny za rekordně krátkou dobu přesně tak, jak to pravidla této soutěže vyžadují. Pro už 24. kolo soutěže bylo vytvořeno neuvěřitelných 1402 her. SubAtomic je jednou z nich a je rozhodně jednou z těch lepších.
Ať už se na SubAtomic díváte z jakékoliv strany, při pohledu na jeho technické zpracování vám musí být naprosto jasné, že to není devízou hry. Velmi skromné grafické vyjádření v ještě skromnějším rozlišení není pastva pro oči. Spíš vypadá jen jako ta pastva. Pixely lze spočítat na prstech jedné kriploidní ruky a animace chůze všech postav jsou skutečně k smíchu. Hra navíc neobsahuje vůbec žádnou hudbu, ani zvuky. Naprosté ticho linoucí se z reproduktorů tak můžete eliminovat snad jedině tím, že si do pozadí pustíte nějakou svou hudbu. Ne ne, technicky to na vás hra zkoušet rozhodně nebude.
Tak co je na hře tak úžasného, že si vysloužila relativně vysoké hodnocení? Zcela ujetý a divný humor. Klasická adventura stavějící na vtipných dialozích. Pro mnohé hráče už tato formule bude tak ohraná, že hru velkým obloukem obejdou, ale to by byla chyba. Hra sama se totiž hraje velice svižně a dobře a dává svému rádoby-vtipu prostor vysvitnout.
Neidentifikovaná středostavovská rodinka. Rodičům je zatěžko vysvětlovat synovi, proč se hádají a raději hádku zaobalí a vyrazí si na dovolenou. Vyberou si cestovní agenturu S.H.A.T, která nabízí možnost cestování kamkoliv po celém vesmíru pomocí urychlovače. Vybírají si za svou destinaci Mars, protože proč proboha ne? Díky idiocii a dokonalé nekompetentnosti hlavního pracovníka agentury se však ocitají někde úplně jinde.
Musím uznat, že takto řečeno, nezní zápletka kdovíjak humorně, ale realita je naštěstí mnohem lepší. Rozhovory mezi postavami jako například ten o tom, jestli je při atomovém výbuchu lepší se zachránit, anebo jen tak stát a koukat kolem sebe jsou velice osvěžující a skutečně humorné. Stejně tak situace, kdy se ukáže že Albert Einstein není mrtvý, ale spolu s Carlem Sagalem zešílel a ustanovil jakýsi subatomární anarchistický kmen lidojedů. Když se manželka pokusí oba vědce zastřelit, muž odpoví: „Nemůžeš proboha zabít někoho jako je Albert Einstein! Mnozí se pokoušeli!“
Je pravdou, že hra by mohla být delší. Patnáct minut ale na poměry adventur zdarma není zase tak málo. Je pravdou, že hra by mohla být i lepší. Technicky stojí skutečně za starou belu, ale ten příval absurdního humoru, který na vás hra vyplaví za překousnutí těchto nedostatků stojí.
