Podpora českých projektů je prostě řehole :-). Říkala jsem to tu už několikrát a obávám se, že to budu opakovat pokaždé, když k tomu zase dojde. V konkurenci zahraničních freewarových titulů vytvářených zhusta téměř profesionálními týmy se naše české výtvory zdají být obvykle jako jejich chudí příbuzní. Pro někoho ale může být lákadlo mateřského jazyka dost podstatným důvodem proto, aby opovrhnul cizojazyčnými lahůdkami a zkusil to raději s něčím českým.
Summer Games vás těžko ohromí svým provedením. Po spuštění hry na vás vyskočí standardní windowsovské okno s nabídkou tří disciplín, které si v rámci Letních her můžete zahrát. Vybrat si můžete mezi sprintem, střelbou jedna a střelbou dvě. Pokud by vás náhodou nabídka nezaujala už v této fázi, posledním tlačítkem je Exit, který jistě víte, jak použít.
A začneme třeba sprintem. Po rozhodnutí, že právě tuhle disciplínu chcete vyzkoušet jako první, vás čeká nelehká práce zorientovat se v dalším okýnku. Zorientovat se ale musíte, protože právě tady bude probíhat všechno důležité. Uprostřed nahoře máte jasně napsáno, jaký sport se chystáte provozovat a je to opravdu dobrý nápad, 
protože by to na první pohled nemuselo být jasné každému. Pod titulkem už se rozprostírá samotná závodní dráha, pěkně přehledně rozdělená na čtyři úseky po 25 metrech - je to totiž běh na 100 metrů. Na startovních pozicích jsou připraveni čtyři borci, kteří se už od pohledu vymykají všemu, na jsem u vrcholových sportovců zvyklí - jeden má sluneční brýle a druhý dokonce kouří. Popravdě řečeno kouří ten váš - borec v první dráze je totiž ten, kterého budete pohánět k vítězství.
Pokud máte zájem si ještě před startem pohrát s obtížností závodů, máte možnost udělat to po zmáčknutí tlačítka Options (nebo tak nějak :-). Stupňů obtížnosti je celkem šest, jednička je easy a šestka extreme, a přepínat je můžete klidně i v průběhu samotného závodění. Rovnou vám prozradím, že se od nich odvíjí pouze rychlost, s jakou se ostatní protihráči pohybují po trati. Teď už nemá cenu okolkovat a radši se do toho pustíme. Zmáčknutím tlačítka Start to začne. Všichni tři běžci kromě toho vašeho se vyhrnou na dráhu a urputně se pustí ne cestu za vavřínovým věncem. Váš chudák bude poněkud v nevýhodě, protože tlačítko, na které máte klikat, abyste s ním někam běželi, není nijak označené. Je 
to ale bezkonkurenčně největší tlačítko na obrazovce, tak ho brzo najdete a pokud jste si nenastavili moc vysokou obtížnost, náskok ostatních za chvíli dotáhnete. Kdybyste to snad doteď tak úplně nepochopili, tak vězte, že Summer Games je přesně z rodu těch her, které usilují o život vaší myši, protože vás nutí klikat s ní ve slušně šíleném tempu.
Druhé dvě disciplíny už vezmeme jen zkrátka. Střílení jedna obnáší střelbu na náhodný cíl - po obrazovce se na různých místech zjevuje jeden ze smajlíků a vaším cílem je se do něj trefovat. Celkový výsledek je v průběhu vašeho snažení hodnocen od velmi nelichotivého slova (které tu radši nebudu opakovat) až po excelentní výkon. Střílení dva je na tom velmi podobně, jen se musíte trefovat do běžícího cíle - na dráhu jsou coby vaše oběti vypuštěny čtyři smajlíky. Nemusíte se vůbec namáhat trefováním do všech čtyřech, nejlepšího výsledku stejnak dosáhnete tím, že se zaměříte jen na jeden.
