Onen experiment je vidět už z okolních obrázků, které nejsou příjemně zelenavé a barevné, jako jsme z prostředí těchto horaček zvyklí. Místo toho dostaly barvu lehce doruda, což souvisí i s lehkou změnou tématu. Hrdina totiž není natolik mírumilovný jako tomu bylo předtím, k čemuž ho ostatně dohnal jeho hlavní nepřítel. Jak se dozvídáme v intru, naše známé nepřátele vybavil moderně střelnými zbraněmi a na tuto otázku samozřejmě musíme adekvátně odpovědět.
Na výběr máme ze dvou herních hrdinů – Maria a Luigiho. Tak trochu jsem doufala, že mezi nimi bude nějaký rozdíl v hratelnosti, po určité době testování jsem ale nic nezaznamenala – pokud byly výsledky vašeho testování přesnější, nebojte se pochlubit v komentářích. Tak jako tak v postavou vyrážíte do zboku viděného 2D světa, kde se střetáváme s několika známými grafickými prvky. Jednak to jsou kousky stěny, které budete rozbíjet hlavou, ale také nepřátele, které budete zašlapávat nohama a to přesně mířeným výskokem. Tato varianta ale na všechny až tak neplatí a tak přijdou ke slovu i zmiňované střelné zbraně. Sbírat je budete přímo v herním prostředí, přičemž například při průchodu potrubím nebo výskoku na pletivo je budete muset zahodit a poradit si bez nich – nejedná se tedy o přímočarou akční hru. Příjemná je i variabilita v této oblasti, což znamená, že jednou seberete jednoduchý kolt, jindy si naopak přivlastníte silnější raketomet.
Super Mario Bros: Bloody Battles je tedy hra, ve které se snoubí klasická hopsačka s Mariem v hlavní roli s akční hrou, jejíž prvky ale tvůrci udrželi dostatečně na uzdě. Příjemná je i nelinearita, kde můžete z levelu vyskočit například sebráním klíče, to ale neznamená, že se do něj později nebudete nuceni vrátit abyste ho zcela dokončili a posunuli se do další mise. Nepřátel budete potkávat požehnaně a vzhledem k tomu také nepatří projekt k těm úplně nejjednodušším hrám.