V Suppressed musí vaše rodina uprchnout z totalitního státu

Dětství v totialitním státě není žádný med. Zvlášť když se dozvíte, že vaše matka zůstala na druhé straně zdi, která rozděluje včera ještě jednotný stát. Váš domov necháváte za sebou, mateřský cit je přednější.

Nesvoboda je hrozná věc, zvlášť když jste desetiletý kluk. V Suppressed na vás tento fakt dolehne v melancholické a občas až děsivé formě. Originální atmosféru této vizuálně jedinečné hry a silný příběh krapet zastínil fakt, že nad designem úrovní se zde nikdo příliš nezamýšlel.

Když se kdysi pospolitá země rozdělí vedví, přináší to většinou jen problémy. A to nejen politického rázu. Suppressed se snaží ukázat, jak asi vypadá život jedné obyčejné rodiny v takovém rozděleném totalitním státu. (Všímavým jistě dojde paralela Německa za časů Železné opony.)

Hra to ukazuje především na myšlení a psychice desetiletého syna, jehož matka zůstala takříkajíc „na druhé straně zdi“.

Co vás doslova praští do očí, když hru zapnete, je její vizuální ztvárnění. Zvláštně jakoby vodovými barvami kreslené pozadí silně kontrastuje s „vystřihovánkovými“ postavičkami a moderními světelnými efekty na rudé večerní obloze.

Suppressed zkrátka vypadá výborně a už jen kvůli stylizaci se vyplatí si počkat a nenechat se odradit vleklým a ne zas tak zajímavým začátkem.

Ostatně celá hra je na poměry plošinovek poněkud klidnější a na nějakou akci se příliš nedostane. Důležitější je zde vyprávění a atmosféra. Později se ale s nějakými skákacími puzzly přece jenom střetnete. Těch ale naštěstí není moc. To říkám proto, neboť vlažné ovládání hry těmto pasážím příliš nepřeje. (A vaším nervům nápodobně.)

Skvělý a originální zážitek se zajímavým dějem bohužel kazí několik věcí. Ovládání jsme zmínili. To, že postavička spadne do propasti, místo aby přeskočila rokli, je sice smutné, ale vždycky se to dá svést na vaši neschopnost. Co se ale nedá přičíst nikomu jinému než autorům hry, je jejich necit pro design úrovní.

Krásná kresba má tu vadu, že vám vůbec nenapoví, jestli je namalovaná plošina reálná a dá se na ni skočit, nebo je opravdu jen a jen namalovaná (jako kulisa). To je u plošinovky dost nepříjemné.

Hra navíc nemá problém vás bez okolků zabít a hodit na začátek úrovně, když se pokoušíte prozkoumávat jiné cesty k cíli (které ale vždy končí do ztracena a jsou tak spíš pokusem, jak si z vás utahovat).

Pokud tedy máte pevné nervy a nějaké to opakování už překonaných úrovní vám zase tolik nevadí, pak se do děje Suppressed ponořte. Nebudete litovat.

Zde, jako vždy, odkaz na verzi pro Mac a Linux.