Tank Offensive - tanky vrací úder

Pamatujete si ještě stařičké arkádové hříčky, které v době legendárního Q-basicu pro většinu z nás představovaly vrchol programátorského umění? Remake jedné z nich k nám doputoval ze sousedního Německa; a je věru povedený.

Remaky klasických her se k nám vracejí s až neuvěřitelnou pravidelností. Zatímco modifikace Tetrisu či Arkaniodu jdou pravděpodobně do tisíců a Pong či PacMan za touto dvojkou šampiónů zaostává jen formálně, variací jednoduchých, tařka instruktážních hříček známých už z dob stařičkého ZX Spectra se nám jaksi nedostává. Pamatujete-li stejně jako já doby, kdy všichni správní pařani seděli nad Q-basicem a lámali si hlavy s řádkováním kódu, pravděpodobně se vám při hraní Tank Offensive na tváři objeví nostalgická slzička a vzpomenete na ukázkové a nijak propracované "hry", v nichž si to spolu rozdávaly dvě Gorily či vyzbrojené tanky.

Tank Offensive je v podstatě předělávkou jednoho z takových příkladů do Windowsáckého interfacu a módnějšího grafického kabátku. Na obrazovce už se neválí dva tanky na nánosu nicneříkajícího jednolitého bahna - tentokrát se spolu utkají rovnou v zelení kypícím lesíku plném rozmanitých stromů a obtížnost korigujících povrchových nerovností. Grafika samotná sice k silným stránkám této nové německé freewarovky nepatří, nicméně v žádném případě neurazí (ale na druhou stranu pravděpodobně také málokoho zaujme). Jejímu technickému zpracování viditelně chybí jistá a zkušená ruka grafika.

Základní idea hry zůstala inovátorských myšlenek tvůrců naprosto ušetřena a tak se prakticky neodlišuje od svých letitých předchůdců. Na obou protějších okrajích herní obrazovky se nachází jeden tank (přirozeně každý patří jiné osobě, resp. jeden osobě, druhý počítači), který se snaží ten druhý pomocí přesně mířených střel zlikvidovat. Hráči se ve střelbě střídají a to až do té doby, než je jeden z tanků poškozen natolik, že již není schopen další hry.

Střílení se přitom řídí dvěma nastavitelnými atributy - úhlem pod jakým je střela vypuštěna do éteru a síla s jakou je vymrštěna. Pokud se nepřítel například shovává za velkým kopcem, není nic snazšího než úhel výstřelu nasadit co nejvýš a sílu naopak omezit - střela tak vyrazí přímo nahorů a po rychlé otočce si to namíří rovnou k zemi. Naopak je-li nutné na oponentův tank útočit pod takřka vodorovným sklonem, stačí hodnoty prohodit a kochat se už jen zbytky "okousaného" vraku, který vznikl z protihráčova tanku po vaší demoliční misi.

Do hry ovšem také velmi významně zasahuje další prvek - vítr. Je jak do značné míry vypočítavý, tak občas i velmi nápomocný - střelu totiž dokáže popohnat či bezprostředně zbrzdit a vypomoct vám tak k vytouženému úspěchu. A konečně - bude-li vám v čemkoli vadit, není nic snazšího než jej pomocí položky v menu jednoduše vypnout. Podobně jako vyloženě odpudivou MIDI melodii, která se marně pokouší podbarvit atmosféru hry, a několikero zvuků, jejichž kvalita je rozhodně přinejmenším diskutabilní.

NaTankovat si v Tank Offensive můžete jak dvou lidech navzájem (u jednoho počítače - hráči se postupně střídají), tak proti počítači (u této volby si můžete ještě navíc vybrat ze tří obtížnostních stupňů). Notorické vtipálky předem upozorňuji, že Tank Offensive bohužel neumožňuje hru dvou počítačem simulovaných hráčů proti sobě a to ani v případě, že ji kýženým způsobem v hlavním menu nakombinujete.

Budiž závěrečné resumé! Tank Offensive není ničím jiným než jednoduchým remakem stařičké q-basicové hříčky a to se všemi klady a zápory typického remaku. Není v mých silách jej doporučit širokým masám hráčů - většině těch mladších totiž bude případat příliš jednotvárný, nudný a špatně technicky zpracovaný. Na druhou stranu - "pamětníci", jejichž sklepy dosud slouží jako skladiště vyřazených ZXek, si na něm se slzou v oku jistě smlsnou.