Ten na první pohled nevypadá vůbec špatně a kdyby někdo hodnotil hru jen a pouze s obrázků, mohl by se možná pozastavit nad poměrně malým výsledným hodnocením. To má ale celkem slušné opodstatnění. Po spuštění hry totiž rázem zjistíte, že se nejedná o tak idylickou záležitost. Prvním co vás zaujme je 3D grafika, možná trochu jednoduššího rázu, přesto ale má minimálně oproti zmiňovanému stejnojmennému bratříčkovi navrch. Náplní hry, jak by mohl název dostatečně napovídat, jsou tankové souboje. Vy se tedy zhostíte ovládání jednoho takového tanku, s nímž můžete projíždět kopcovitým terénem a snažit se za pomocí jediné zbraně, obřího děla, umístěného na samotném tanku, zlikvidovat co nejvíce nepřátelských jednotek. Těch je vždy omezené množství a to podle levelu, v němž se aktuálně nacházíte (v tom prvním tedy postoupíte již poté, co zlikvidujete jeden nepřátelský tank).
K dispozici máte poměrně složitý systém míření, který nahradil klasický zaměřovací křížek, který by ale přesto mnohým svátečnějším hráčům vyhovoval více. I tak si ale lze na tento systém zvyknout, i když budete stejně většinu střel pálit zcela od oka, což sice není přesné, na to se ale zde bohužel nehraje. Celkově největší slabinou Tanks totiž je přílišná chaotičnost a nespojitost hry, která tak působí dosti nedotaženým dojmem. A tak se budete prostorem pohybovat trochu divným klouzavým způsobem abyste ve chvíli, kdy dorazíte k nepřátelskému tanku (na radaru znázorněnému červenou tečkou) budete se snažit všemi možnými způsoby (jen ne pomocí zaměřovače) terč zasáhnout a několika ranami za sebou jej zničit. O to samé se snaží i protivník a tak ve chvíli, kdy se mu střela zadaří, můžete být svědkem podivně rozkostičkované obrazovky, která značí zásah. O její kvalitě a vhodnosti se zde raději nebudu také rozepisovat, ačkoliv jistě sami uznáte, že mohla být tato situace vyřešena daleko zajímavějším způsobem. I tak ale nelze Tanks upřít jistou dávku zábavnosti, ačkoliv prvotní chaotičnost mnohé hráče rychle odradí.