Jinak je Tempest City simulátorem zpracovávající obrovskou vojenskou akci týmu říkající si Bravo. Ten se rozhodl postavit hordám zotročeného humaniodního vojska, které bezmyšlenkovitě pochoduje na každý živý cíl v dohledu. To pro vás samozřejmě znamená velké ohrožení, díky šikovně vymyšleným shora snímaným lokacím ale budete o většině nepřátel vědět dříve než oni o vás, což vám dává jasnou strategickou výhodu. Té můžete využít za pomocí několika zbraní, respektive dvou, které zpočátku čítá váš arzenál (toto číslo ale samozřejmě poroste). S těmi budete likvidovat přicházející hordy nepřátel a to jak jinak než přesnou střelbou. Škoda zcela opomenutých zaměřování vždy pouze na určitou část těla protivníka, tedy třeba na hlavu, kde by mohl být počtu projektilů k zabití alespoň o fous menší, než je tomu třeba v případě dalších částí. Na nějaké přesné zaměřování se zde nehraje a ono vám to vlastně ani v podobných 2D lokacích nebude dovoleno, přeci jen pohyb postavy řízený kurzorovými klávesami doplněnými, jimiž zároveň řídíte i zaměřovací křížek, který je ukotven v pevné vzdálenosti od herní postavy zhruba v polovině její tělesné stavby.
Co zamrzí asi nejvíce je umělá inteligence vašich spolubojovníků, která místo aby budila respekt a strach působí spíše vesele až směšně. Ostatně měli byste respekt z neozbrojeného hromotluka, který se při svém spanilém běhu za vašimi patami srazí s prvním stolem a zůstane za ním zakotven bez šance k vyproštění.
Graficky je na tom Tempest City lehce nadprůměrně i když kladně lze spíše než propracovanost a detailnost herního světa hodnotit jeho variabilitu a snahu začleňovat do hry stále nové a jinak vypadající prostory.