Bezejmenná umělá inteligence vás drží jako zajatce ve svém panství a sama sebe ustanovuje vaším jediným bohem. Nemáte jinou možnost než držet se instrukcí a doufat ve vysvobození. V th3 r00m vesměs běháte po podivných krajinách, snažíte se nenechat se zabít a hledáte kousky vybavení, které vám věznitel připravil.
Je však třeba říci, že th3 r00m není nijak dlouhá hra. Tak pět až deset minut a je hotovo. Nejdříve se seznámíte s ovládáním a pak vás arogantní počítač posílá na výpravy doprava a doleva jen proto, abyste nešli tu radar, tady pistoli a zde třeba vlastní identitu.
Hra si drží standardy retro akce ať už jde o vizuální, nebo zvukové zpracování. Především hudba zní, jako by vypadla ze staré Amigy. Ostatně asi jako celá hra.
Hrdina, jehož jméno také není známo, může kromě střelby z pistole pokládat miny, které dokážou kromě nepřátel likvidovat i některé překážky, které vám stojí v cestě. Jenže jak nábojů, tak i min máte velmi omezené množství a je třeba je doplňovat u jakýchsi "nabíječů".
A zde se projevuje určitá krása hry. Protože váš věznitel je poměrně sadistický, ony dobíječe, které vám doplní život i munici, vypadají úplně stejně jako položená aktivní mina.
Podobných povyražení je zde více, jmenujme třeba stromy, které v určitých intervalech vypouští smrtící elektrický výboj.
th3 r00m jistě není nejlepší a nejnápaditější hra na světě, ale má ale své kouzlo a těch několik minut si každý poměrně slušně užije.
Je to také tím, že po každé smrti se jen objevíte v první místnosti, aniž byste cokoliv ztratili, takže na rozdíl od hlavního antagonisty se k vám hra chová na dnešní poměry celkem slušně. Krátký výlet do depresivní umělé reality nemůže uškodit.
Na oficiální stránce hry je možné najít i verzi pro Linux.