Adventur s uměleckým ražením grafiky není zase tolik a těch, které jsou navíc originální je ještě o to méně. The Amazing Odyssey Of Growing Up je příjemná, oddechová hříčka. Puzzle, který sice trpí několika velkými nedostatky, jako je nepřesné ovládání a velmi krátká herní délka, ale zase potěší svou stylizací do papírové vystřihovánky a nenáročností, která ji řadí spíše do kategorie „pro mladší hráče“.
Největším lákadlem hry, jak je patrné už podle okolních obrázků, je poměrně netradiční styl grafiky. Ta je hravá a dětská, jako byste chodili kolem fantaskního papírového světa s nůžkami a pastelkami v rukou a kdykoliv do něj mohli cokoliv přidat tím, že to vystřihnete . Je naivní a nevinná, ostatně jako celá hra, děj i hudba. O to víc překvapí, že animace je na slušné úrovni a jednotlivé „snímky“ animací jsou často skoro nepatrné.
Vaším úkolem je nalézt svého ztraceného psa. Tedy ani ne tak nalézt, jako spíš chytit, protože před vámi, potvora, utíká. Jednotlivé obrazovky jsou pojaty jako série jednoduchých hádanek kombinující prohledávání prostředí a používání inventáře. Předměty v něm přetahujete kliknutím a tak můžete z palice a břitu vytvořit rázem funkční sekeru, se kterou pokácíte stromy. Obecně jsou puzzly tak snadné, až je těžké ubránit se dojmu, že hra je cílena na menší hráče.
Zajímavým a originálním prvkem na této věci je moment, kdy hru „dohrajete“ za hlavního papírového hrdinu (což je tak do pěti minut) a hra vám dovolí ovládat ruku autora hry. Stanete se tedy něčím jako bohem, který svou pravicí posunuje objekty a upravuje scény podle vlastního uvážení. Tedy, zas tak svobodné to není. Úkolem v druhé fázi hry je uspořádat rozházenou scénu do stavu, ve kterém jste ji procházeli jako první postava a umožnit jí tak průchod. Je to takové malé procvičení paměti.
The Amazing Odyssey Of Growing Up trpí několika neduhy. Ten první není zase tak vážný. Jde o to, že ovládání není kdovíjak přívětivé. Vtip je v tom, že to není ani tak chyba hry, ale spíš hráče, který si na nepřesnosti musí zvyknout (a tak zjistí, že to vlastně nejsou nepřesnosti, ale vlastní neschopnost). Druhý je horší. Herní délka je kolem deseti minut. A to hře možná i krapet přidávám. Záleží na vás. Vyváží krátkou herní dobu hezká a pohodová hratelnost?