Není tomu zase tak dávno, co se začaly objevovat hry, které mají za úkol hráče trápit. Jde především o neskutečně obtížné skákačky a The Art of Dying je jedna z nich. Odlišuje se tím, že není zákeřná, je zábavná a skvěle se hraje a poslouchá. Ovšem pozor, brnění z trpělivosti a hbité prsty budete tak jako tak potřebovat.
The Art of Dying je také velmi obtížná hra, ale zároveň poměrně spravedlivá. Uděláte chybu a zemřete. Naštěstí vás nezabije neviditelná stěna, které se náhodou dotknete. Všechno je před vás postaveno od začátku. Mapa je plná pastí, propadel, nepřátel a bonusů. Je vám hned jasné, co vás může ohrozit a žádná skrytá hrozba zde není. Zabít vás totiž dokáže snad cokoliv!
Stačí jedno špatné zmáčknutí klávesy a je po vás, načež celou úroveň začínáte od začátku. Naštěstí, hra nemá nijak nepřesné ovládání (což bývá taky nefér prvek jiných arkád), a každá chyba je tudíž vaše. A že jich bude. Startovní pozici každé úrovně budete znát nazpaměť, to mi věřte. Naštěstí to není tak zlé, když vám k tomu hraje kvalitní hudba.
Tedy, kvalitní. Po čase vám už poleze na nervy, ale je rozhodně hodná pozornosti. Elektronická muzika plná rytmů je přesně to, co potřebujete, abyste přešlápli a udělali chybu.
Vrcholně vtipným momentem The Art of Dying je, když dojdete na konec mapy a dveře do další jsou zavřené. To proto, že je potřeba nasbírat v každém levelu dostatečný počet peněz (z nepřátel a rozbíjení krabic), aby se vám zpřístupnila další mapa.
Kdyby zábavy bylo málo, The Art of Dying obsahuje dokonce celé dvě kampaně. Jedna je lehčí (ale je to pořád peklo) a druhá je pro opravdové tvrďáky.
Navíc je přibalen i velmi mocný editor, ve kterém si můžete hrát až do zblbnutí. Mapy pak můžete poslat kamarádům k vyzkoušení.
Jen si The Art of Dying zkuste a zjistěte, jestli se takto jmenuje oprávněně. Není to hra pro každého. Není totiž tolik lidí, kteří by byli schopni poučit se z vlastních chyb. Zvlášť, když vám je tato hra přímo cpe do obličeje.
zdroj: www.youtube.com
