Hlavním hrdinou není žádný vysportovaný a nebojácný hrdina se zbraní pevně upnutou na boku. Ba právě naopak, je jím tlouštík či spíše taková valící se bublina. Jejím domovem je jedno středně velké městečko obývané různobarevnými panáčky.
V titulku samotné recenze jsem zmiňovala oblíbenou komerční sérii GTA. Důvodem pak nebylo pouze nalákat případné zvídavé čtenáře. The Blob totiž skutečně v rámci tohoto vytvořeného světa poskytuje obrovskou volnost. Nejste omezování žádnými přesně nalinkovanými úkoly, nikdo vám nekáže co máte právě dělat, což je jedině dobře.
Důležitou roli v této hříčce sehrají barvičky. Zpočátku je náš hrdina neutrální, bílý. To se však rázem změní – stačí rozdrtit vahou svého těla nějakého toho nebohého chodce, čímž se kompletně přebarvíte na jeho barvu. A tím celá sranda ani zdaleka nekončí. Nejenže můžete barvy jak se vám zlíbí střídat, navíc stejně jako vy je i okolní prostředí zcela sterilní a bez barvy. I k tomuto problému existuje jednoduché řešení. Ve chvíli, kdy totiž obarvíte kupříkladu na červeno svou maličkost, stačí pouze vrazit do kterékoliv budovy, stromu, auta či kteréhokoliv dalšího předmětu a on okamžitě změní barvu na červenou.
Vedle podobného bezcílného procházení dostupnými lokacemi je cílem hry nabarvit celkově sedmnáct budov . K těm vás vždy navádějí šipky umístěné po městě, přičemž zpravidla je potřeba využít nějakého vznášedla čímž se dostanete na střechu vedlejšího domu a narazit do znaku vyvěšeném v hodní části budovy – po celou dobu je pak potřeba mít tělo přebarvené na příslušný odstín. Vedle toho můžete sbírat žetony rozmístěné po městě, což však není narozdíl od sedmnáctky budov primárním cílem.
Celkově je nutno autorům jedině zatleskat. Odvedli totiž výtečnou práci – nejen že hře dali skvělý komiksový nádech. Navíc skvěle zúročili výtečný nápad, přidali spoustu volnosti a zajímavé úkoly, díky čemuž vám The Blob vydrží na několik předlouhých hodin skvělé zábavy. Pro mě osobně jedna z nejlepších freewarovek co jsem kdy hrála – a to už o něčem svědčí, no ne? :-)