The Book of Spells je dlouhá, čtyřdílná sága, která vypráví příběh Aarha, slavného a mocného válečníka, který dostal úkol zachránit rodnou vesnici před nájezdem strašlivých démonických bojovníků. To lze zařídit pouze s pomocí knihy kouzel – ta byla ale kdysi roztrhána a stránky rozházeny po celé zemi. Dlouho generace sběračů pátraly po jednotlivých stranách, přesto jich ale dvanáct ještě chybí. A Aarh je musí najít dřív, než bude pozdě a nebude co před nájezdem chránit.
V předchozích třech částech Aarh pátral po stránkách v okolí své rodné vesnice, pak se provezl tunelem do o trochu modernějšího řeckého městečka s podzemním labyrintem, v kapitole třetí se pak prošel dokonce po oblacích. Čtvrtý díl začíná prakticky na stejném místě jako jednička – po skoku s provizorním padákem přistává Aarh kousek od rodné vesnice, která je však již obležena. Bude třeba zkompletovat knihou kouzel a pak ještě najít způsob, jak se dostat dovnitř.
Hra se zčásti odehrává ve stejných lokacích jako první díl, čekají nás na nich ale mnohá překvapení. V lese se Aarh setká s úchylným králíčkem, na poušti ho místo Lucky Luka čeká „pískulák“ (variace na sněhuláka), v jeskyni už neskládá Mozart své symfonie, zato se tu ale najde epesní pokládek. Většinu času ale Aarh stráví v lokacích nových, které se nacházejí na malém ostrůvku, na který se tentokrát už konečně lze přeplavit pomocí loďky na pláži. Na malém ostrůvku se nachází holičství podvedeného prodavače starožitností, dovolenková pláž s houpací sítí a hřištěm na plážový fotbal, tajemný les, kde zabloudit je velmi snadné, s kouzelnou mapou to ale půjde snadněji, vězení, kde je jen tak z plezíru držena veledůležitá postava strážce majáku (ve skutečnosti je to hazardní hráč, kterého Aarh obral ve druhém díle o poslední stříbrnou minci) – a maják sám, do jehož útrob se ale Aarh dostane až v samotném závěru hry.
Hratelnost je dost možná ještě o něco málo lepší než u předchozích dílů. Puzzly jsou o trochu logičtější, i když některé, jako třeba hledání stránky z knihy kouzel v naprosto obyčejných skalách, či sbírání masti z uříznuté palmy, zavání trochu podrazem na hráče (člověk si většinou nevšímá obyčejných skal, když na pokus o prozkoumání předchozích deseti podobných reagoval Aarh posměšnou hláškou). Hra se ale vyhnula pixel huntingu a většině neduhů freeware adventure her. Přece jen je vidět, že Spyros už má s jejich tvorbou velké zkušenosti.
Ovládání je stejné jako u předchozích dílů série, funguje na principu lucasartsovského SCUMM systému, tedy že akce se provádějí klikáním na ikony a následně objekty, kterých se týkají. Adventure Game Studio je stabilní engine, navíc hra netrpí klasickým neduhem pomalosti. 
Grafické zpracování ale opět není nejlepší. Těžko očekávat od čtvrtého dílu série, kde se jednotlivé kapitoly navzájem podobají jako vejce vejci, že přijde s radikálními změnami, přesto zůstává kresba pozadí s nechutně tlustými okraji a nevábná animace postav hlavním záporem hry. Naproti tomu hudba je klasicky výtečná a byť se jedná o tytéž melodie jako u předchozích dílů, nijak neurazí.
The Book of Spells 4 je důstojným závěrem epické fantasy ságy. Uzavírá příběh jedné z největších klasik mezi freeware adventurami. Knihy kouzel nejsou bezchybné a dokonalé hry, ale alespoň je nevyzkoušet by byla jistě škoda.
P.S.: Jako obvykle máme pro všechny zakyslíky kompletní návod.
