The Curse Of Issyos je lahůdkou pro milovníky starých arkád

V jistém smyslu je The Curse Of Issyos dokonalá hra. Pokud máte rádi retro a vzpomínáte na mládí propařené na starých Amigách nebo NES systémech, pak je pro vás toto starořecké mýtické dobrodružství ten nejlepší dárek pod stromeček.

Retro arkáda The Curse Of Issyos je v jistém směru dokonalá hra. Je to naprosto perfektní převedení klasických (někdo by mohl říct spíš archaických) herních principů do dnešní doby. Hra není věrohodná jen formou hratelnosti, grafiky a hudby, ale také celkovým pocitem. Když hrajete toto antické dobrodružství, máte skutečně dojem, že jste v raných devadesátých.

Říká se, že mladí hráči jsou zhýčkaní a při hraní méně soběstační než ti staří, ale je úplně jedno, jestli je na tom něco pravdy. Důležitý je fakt, že doba pokročila a co platilo za zlatý ideál před dvaceti lety, je dnes k smíchu, nebo k vzteku. Říkám to proto, že při hraní této výborné retro arkády si nejspíš uvědomíte pár věcí.

Zaprvé, že hraní už není, co bývalo. Za druhé, že tento žánr má své osobní kouzlo, ze kterého se i dnes některým podlamují kolena. A za třetí, že i staré a milované hry měly a mají nejen své kvality, ale současně také spoustu much. Vítejte u výletu do herního pravěku, kde je všechno zkrátka jiné.

The Curse Of Issyos animacemi v nízkém rozlišení vypráví děj Defkaliona, antického řeckého rybáře, který se musí vypravit na cestu do podsvětí, aby přesvědčil boha Háda k navrácení hrdinovy dcery. Perfektní zápletka k epické 2D výpravě do podzemí ve stylu starých automatových arkád.

Opravdu je o co stát. Jsou tu desítky druhů nepřátel, chytrý design úrovní, ve kterých se často mění prostředí, vylepšování hrdiny (nacházíte nejen nové zbraně, ale i zbroje, štíty a tak dále), skvělá retro grafika se silným fílingem starých dob a výborná hudba jako z časů osmibitů. Navíc je hra slušně rozsáhlá a dohrání vám zabere více než hodinu.

Jenže to všechno není pro každého. Staromilec bude blahem bez sebe, zatímco novodobý hráč bude nechápavě kroutit hlavou. Obtížnost je už na začátku vysoká a v pozdějších úrovních je extrémní. Mnohdy je ovšem smrt zaviněna spíš „nefér“ principy a archaickými postupy hry. Např. díkyi tomu, že můžete útočit (i střílet z luku) jen ve dvou rozměrech, často vás zabije něco, co na vás spadne seshora a čemu jste se ani nemohli vyhnout. Je to retro se vším všudy.

Smrt vás vyhodí na začátku levelu a musíte všechno projít znovu. Uložit hru mezitím ani nejde, což bolí zvlášť při soubojích s bossy. Jakmile přijdete o všechny životy, je konec definitivní. Je to stejné, jako by vám na automatech došly pětikoruny. Pokud vám i toto přijde nostalgické a vaše hráčská duše při čtení předchozích řádků spokojeně vrní, je pro vás The Curse Of Issyos ten nejkrásnější dárek pod stromeček. V takovém případě si klidně k hodnocení přičtěte ještě pět bodů.