Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

The Good Life - i tak to jde

  12:00aktualizováno  15. srpna 2004 1:36
Fantasy realtimové strategie jsou oblíbené u poměrně velké části hráčské obce, ale přesto není snad žádná taková hra jako freeware. My jsme přesto jednu takovou našli, ale pocity z ní jsou rozporuplné. Přesto má určité kouzlo, které by mohlo nejednoho hráče zaujmout.
70

The Good Life

Platforma: Freeware
Výrobce: Alex C. Donovan

Stáhnout

The Good LifeJakmile se řekne "realtimová strategie", okamžitě si představíme nádhernou grafiku, futuristické zbraně, plně trojdimenzionální engine a úžasný příběh. Řekne-li se "fantasy realtimová strategie", vybaví se nám totéž, ale místo plasmových tanků a těžkých obrněnců jsou v našich představách rytíři, balisty, skřeti a elfové. Ona ale fantasy RTS může vypadat i trošku jinak.

Do redakce se nám dostala poněkud netradiční hra s názvem The Good Life. Na první pohled vypadala poměrně zajímavě, a tak jsem si ji pln očekávání nainstaloval. S radostí jsem připočetl tvůrcům body za to, že před spuštěním samotné hry vás uvítá poměrně podrobný návod. Vzápětí jsem ale ztuhl hrůzou. Jednoduchá grafika, zdánlivě nepochopitelný herní systém (navzdory ne zcela pozorně přečtené nápovědě), rychlý konec, finito...

The Good LifeNe, tak takhle by to nešlo, pánové. Restart, podívejme se na všechno ještě jednou. Tentokrát jsem si nápovědu přečetl pozorně, uvědomil jsem si pár svých chyb, zanadával si na tvůrce a dal se do hry znovu. Už to bylo lepší. Přesto měl herní zážitek k dokonalosti pořád daleko. Po několikerém opakování se vše ale neustále zlepšovalo, až mě The Good Life začal docela bavit. Není to sice zrovna bůhvíjaký trhák, ale vzhledem k tomu, že na našem serveru příliš velký počet RTS není (a žádná nemá se žánrem fantasy nic společného), své příznivce si nejspíše najde.

Vzhledem k tomu, že herní systém tohoto titulu je poněkud nezvyklý, dovolím si jej zde probrat do hloubky více, než mám obvykle ve zvyku. Hrací plán představuje jedna (bohužel jediná) obrazovka, která představuje vaši zemi. V ní máte několik druhů "objektů" - lesy, hory a pole, dále jeden svůj domek, sídlo víl, mudrce a hrad démonů. Vše má svůj určitý význam. První tři jsou The Good Lifepro vás zdroji surovin, domek je pro vás prvotním zdrojem pracovníků, víly se prohánějí po hrací ploše a kradou na co přijdou, démoni dělají to samé, ale ničí přitom vaše budovy, no a mudrc je ochoten vám za jistý úplatek proti démonům pomáhat. Zemi můžete postupně zaplňovat vlastními budovami, které slouží k získávání surovin ze zdrojů (farmy, pily, doly), peněz (sklady), obraně (věže) nebo domky vesničanů.

Tak nyní trošku podrobněji. Základem všeho jsou pro vás domky. Ty můžete stavět kdekoliv, ale vyplatí se jen v blízkosti zdrojů surovin. Zhruba každých deset vteřin z nich totiž vyběhnou do všech stran vesničané a pokud dorazí do některé z dalších budov, vyběhnou z ní specializovaní pracovníci daného oboru. A pokud ti narazí na zdroj surovin, tak se vám na horní liště zvýší počet skladovaného dřeva, jídla či kamení. Přijde vám to složité? Mě také, ale v The Good Life to tak prostě chodí.

The Good LifeJistou výjimku z pravidla tvoří sklady a věže. Pokud dorazí vesničan do skladu, vyběhnou z něj obchodníci, kteří se musejí dostat do jiných budov. Pokud se jim to podaří, načítají se vám zlaťáky. Věž zase funguje tím způsobem, že když se dostanou démoni do její blízkosti, mohou odtamtud vyběhnout vojáci a zneškodnit je.

A to by bylo asi tak vše. Cílem hry je pravděpodobně vydržet co nejdéle, protože i po docela dlouhém testování se nezdálo, že bych se blížil jinému konci, než smutnému. Přesto se mi nechce The Good Life jen tak odsoudit. Má své určité kouzlo, ale hře jako takové by určitě prospělo, kdyby se jí její tvůrci ještě alespoň chvíli věnovali. Konec konců je možné, že se dočkáme ještě dalších, již poněkud propracovanějších verzí.

Autor:


Hodnocení hry

Naše hodnocení

70 %

Hodnocení čtenářů

71 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 48 čtenářů



Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.