Když přítel napíše: „Přijeď ke mně na vesnici, moc dobře vím, že o svátcích stejně nebudeš mít co dělat a sám budeš listovat tupými televizními programy,“ je na čase si buď sednout a začít hluboce meditovat o tom, co je v životě špatně, anebo vzít bágl, troje čisté fusekle a vyrazit. Hlavní hrdina kreslené point’n’click adventury The Hamlet je ovšem přese všechny své stinné stránky stále ještě mužem činu, a tak volí možnost číslo dvě. Jaké je ale jeho překvapení, když na místě nalézá zabedněný a prázdný dům s malou notickou na dveřích: odjel jsem, vrátím se za pár dní. Po krátkých fázích „záchvat vzteku-zoufalství-zuřivost-spleen-další záchvat vzteku“ nastoupí pragmatický přístup k řešení záhadných situací. A světě div se: zkouška porovnání ručně psaného dopisu s oním tajemným vzkazem prokáže, že je beze všech pochybností psala jiná ruka. Co se to tady děje? 
Těžko říct – ale nic dobrého to určitě nebude. Nezbývá, než se dovnitř domu probít násilím a pokusit se odpověď na tuto klíčovou otázku objevit.
Detektivka s přídechem psychologického románu pro ty, kdo jej chtějí objevit, a skvěle vyprávěným dějem, jehož expozice ani rozuzlení se neřadí k nejnápaditějším, přesto díky kvalitní vypravěčské práci autorů udržují solidní atmosféru. Kvalitně pracují s tempem hry, nebojí se zapojit až téměr akční sekvenci ve chvíli, kdy je to pro udržení věrohodnosti potřeba, a nezdržují zbytečnými nelogickými puzzly. I jinak kritizovatelné obrazovky s prázdnými domy mají tentokrát své opodstatnění, podílejí se na vytváření dojmu vybydleného venkova, kam jen tu a tam zavítá městský návštěvník, a kde se zuby nehty drží několik tvrdohlavých starousedlíků. The Hamlet je adventura relativně krátká, a to i na poměry volně šířitelné scény, i natvrdlí hráči od ní ale odcházejí plni dojmů. Některé pozdější scény, jejichž obsah by nebylo radno prozrazovat, jsou velmi silné, jedna výtka by se ale přece jen našla. 
Hra končí na poměry lehce marlowovských detektivek zbytečně otevřeně. Vysvětleno je všechno, leckdy až velmi polopaticky, a nezbývá prostor pro onen pocit hořkosti na jazyku a nejistoty v mysli, jestli všechno opravdu muselo být tak, jak se to jeví nejpravděpodobnější.
The Hamlet je produktem komunity okolo Adventure Game Studia. Jedná se o zajímavou letní soutěžní akci, kdy se dali dohromady víceméně náhodně členové různých týmů, vznikly skupiny o větším počtu vývojářů – a tyto týmy nové si dělaly ambice na tvorbu rozsáhlejších a komplexnějších projektů. V předem daném termínu nebyla dokončena ani jedna hra, nakonec ale „team competition“ přinesla přece jen opožděné, ale hned dvojí sladké ovoce: vynikající adventuru Two of a Kind Dave L. Gilberta a jeho spolupracovníků (Alenčina recenze by se měla už brzy objevit i zde na PH) – a právě The Hamlet. 
AGS engine odvedl svůj kus práce v oblasti technického zpracování, hra je bezbugová, snadno se ovládá pomocí základních příkazů na levém a pravém tlačítku myši. Grafické zpracování je kreslené, detailní, s jedinou slabinou: ideálním rozlišením pro ně je 320x200. Naštěstí i v nuceném nastavení na 640x480 (proto ty černé okraje na screenshotech) vypadá The Hamlet stále velmi dobře a grafici mohou předvést svůj cit pro barevný kontrast a stínování.
Přidá-li se ještě velmi slušná hudba, máme tu adventuru, která rozhodně stojí za pozornost. Není z nejdelších, ani z dějově nejnápaditějších, přesto díky profesionálně odvedené práci scénáristy, grafiků i hudebníků dovede navodit silnou atmosféru. A to je více, než se dá říci o leckteré technologicky podstatně pokročilejší freewarovce...
