O soutěží Ludum Dare už tady byla řeč v kontextu s adventurou SubAtomic. This Precious Land také vznikla na podnět této soutěže za rekordně krátký čas pouhých 48 hodin. To se však na hře vůbec neprojevuje. Nehledejte nedodělky ani chyby. Hříčka TPL je zajímavým a osobitým zástupcem logických her, které se snaží i říci nějaké hlubší poselství.
Základním „kamenem“ hratelnosti je možnost na malém, několika políčkovém prostoru „vysadit“ hnědý kus hliněné krajiny. Jakmile vysadíte několik takových kousků vedle sebe v řadě, posunou se a promění v travnatou plochu. Když toto samé svedete i o kousek dál, vytvoří se další travnatá plocha. Tři tyto kousky zeleně se vzájemně sloučí do úrodného políčka se zárodky malých stromů. Takto to postupuje stále dále, až se dostanete do okamžiku, kdy tímto způsobem vytvoříte svůj první vzrostlý strom, který sklidíte. Za to se vám dostane několika málo bodů, za které můžete nakoupit nějaký již složitější typ krajiny, řekněme nádržku s vodou. Když takto pospojujete tři vodní nádrže, vytvoříte jezírko, které bude pomáhat růst všem okolním políčkům, ze které za několik chvil vyraší opět stromy, které můžete „sklidit“. To vše do chvíle, než jako já na potřetí zahrání zjistíte, že další surovinu, dřevo využíváte pro stavbu lidských obydlí a měst.
Ačkoliv se na první pohled jedná o poměrně jednoduchý systém, je hra co se týče svého obsahu poměrně propracovaná. Stromy skutečně časem rostou, je-li poblíž zdroj vody a několik dalších speciálních políček jako je třeba to kamenité, se na vaší malé zahrádce chovají také dle předem určených zákonitostí. Třebaže základní logický koncept, tedy skládání kousků dohromady je po chvíli kvůli omezenému prostoru poměrně výzvou, je stále zábavný. Nárůst políček potřebných k vytvoření byť jediného stromu je geometrický a tak se s nedostatkem prostoru budete potýkat poměrně brzy.
Kdosi na webových stránkách patřící hře vyslovil tezi, že se v prvním plánu jedná o jakýsi pokus o enviromentální terapii, kdy je na konci člověk šťastný, že vytvořil malý kousek zeleného ostrůvku, který sám o sobě funguje a vzrůstá, ale s tímto názorem souhlasím jen částečně. Opravdu můžete cítit pocit sounáležitosti s přírodou a opravdu lze malý kousek krajiny považovat za svůj vlastní výtvor, protože je to přece vaše logické rozvažování, které vám umožnilo ten kousíček postavit, ale nakonec se alespoň v mém případě dostavil pocit neúplnosti. Myslím, že není možné zastavit kompletně celou plochu něčím smysluplným, snad jen vyplnit základními políčky hlíny. Stejně tak nakonec zbude místo pro naprostou náhodnost a výplň zbylého místa.
To však nemění nic na faktu, že jako malé povyražení je This Precious Land více než vhodný, zvlášť pro fanoušky logických her. Není kdovíjak náročný na čas a tu chvíli s ním si rozhodně užijete. Přináší zajímavý nápad a poselství v příjemném provedení a ode mne nezbývá, než ho vnímajícím tvorům, jako jsou hráči Plných Her doporučit.
zdroj: www.youtube.com