Tokkobot DX – mix Lemmings a Tetrisu

Originality je v dnešních hrách jako šafránu, proto se autoři freewarovek stále snaží najít nové způsoby, jak svou hrou hráče zaujmout. Jedním z posledních pokusů je i Tokkobot, kříženec legendárního Tetrisu a povedených Lemmings.

Na první pohled se může zdát, že Tetris a Lemmings mají k sobě na míle daleko, ale názor na toto tvrzení změníte v okamžiku, když si zahrajete novou hru nazvanou Tokkobot DX. Ta pochází od finského autora jménem Jetro Suni, který ji vytvořil jako pokračování pro svou téměř tři roky starou hru Tokkobot, tenkrát ještě bez přídomku „DX“. Ta totiž v minulosti běžela pouze pod operačním systémem MS DOS a proto se ji autor rozhodl předělat, aby byla plně funkční i pod systémem Windows.

Tokkobot DX je vážně zajímavá hra. Svůj název nemá jen tak pro nic za nic, protože hlavní postava hry je počítačem ovládaný robot (= bot). No a vaším úkolem nebude nic jiného, než zajistit, aby se, jednoduše řečeno, tento robot dostal z místa „A“ na místo „B“, přičemž jak asi tušíte, v cestě bude mít spoustu překážek, které bude muset s vaší pomocí překonat.

Postava robota je na tom tedy obdobně jako zmiňovaní zelenovlasí Lemmingové – jde stále dopředu a jeho směr můžete ovlivňovat pokládáním různých věcí do cesty, od kterých se většinou odrazí. A to už se pomalu dostáváme k druhé výše uvedené hře – kostičkovému šílenství jménem Tetris. S ním má hra společné to, že ony předměty, které do hry pokládáte vy, padají z nebe. Na vás pak je pomocí kurzorových šipek určení místa, kam se mají postavit. Naštěstí určujete pouze polohu, nikoliv však natočení daného předmětu, tj. Nemůžete s ním různě rotovat, jako tomu bylo v Tetrisu, ale jenom volíte, zda má spadnout více doleva nebo doprava.

Mezi předměty padajícími z nebe nejsou jen různé kvádry, které slouží jako zarážky, ale třeba i takové výtahy na jedno použití. To ale není všechno, tyto věci ve spojení s různými nášlapnými tlačítky, které třeba aktivují propadliště nebo obnovují činnost výtahů, vám dokáží někdy pěkně pocuchat nervy. Nicméně i přesto se domnívám, že hra není nijak moc obtížná a navíc občas mi jednotlivé levely, kterých je mimochodem 18, připadaly trošku nevyvážené. Zajímavá je také absence funkcí save nebo load, takže pokud si chcete vychutnat vítězství, vyhraďte si na hru nějaký ten čas, nenechejte se nikým rušit a dejte se do řešení všech problémů, které se ve hře vyskytují.

Po stránce zpracování vás asi hra moc nezaujme. Hudba, ale ostatně i grafika na mě působila tak trochu retrospektivně. Grafická stránka je opravdu jednoduchá a každý i méně zkušený grafik by ji stvořil za pár hodin (a možná i to je mnoho). Někomu to možná bude vyhovovat, vždyť v jednoduchosti je síla, ale já osobně bych rozhodně více uvítal, kdyby na hře byly vychytány různé detaily, protože pak by se hra stala vizuálně více atraktivní.

Co dodat na závěr? Tokkobot DX má zajímavý a neotřelý nápad, zpracování není pro oči hráče příliš přitažlivé, ale stále tu máme hratelnost, jež je na vysoké úrovni. Snad jen velikost mohla být mnohem menší (cca. polovinu velikosti zaujímá finální hudební skladba!), ale pokud prahnete po nějaké dobré logické hře, mohu vám s čistým svědomím Tokkobot DX jen doporučit.