Top Speeder není ničím jiným než klasickou závodní hrou, která se ale Need for Extreme příliš nepodobá. Ve všech místech, kde hra sbírala body díky své originalitě a spoustě možností, ta dnešní ztrácí na celé čáře. A to i přes to, že se před vámi po spuštění objeví opravdu slibně vypadající menu, které slibuje kvalitní závodní zážitek. A toho se ostatně také dočkáme, ovšem ne v tak kvalitním provedení, jako bychom si mohli vysnít.
Vše začíná výběrem automobilu, což je jeden z nejsvětlejších momentů projektu. Vozidel je totiž poměrně velké množství a vybírat lze nejen podle viziuálních dojmů, ale také v závislosti na několika základních statistikách jako je váha, rychlost ap. Ty jsou zobrazeny vždy pod každým autem a závisí jen na vás, která charakteristika auta je pro vás nejdůležitější. Poté co budete mít tuto fázi za sebou vrháte se do jakési série závodů, rozdělené do levelů. Ty jsou odemykány postupně a pro méně zkušené řidiče bude jistě dobrou zprávou, že pro absolvování nové tratě nemusíte dorazit jako první. Dokonce i ti poslední se budou moci účastnit druhého, třetího atd. levelu, jehož zásadní změnou je přidání nového oponenta, který vám bude dýchat na paty. Vzhledem k jediné obtížnosti, kdy nemáte možnost volby, přešli autoři k celkovému zjednodušení hry tím stylem, že vám do prvních levelů nasadí jen a pouze auta s podobnými či stejnými specifikacemi, která máte daleko větší možnost porazit.
Asi největším záporem v souvislosti s hrou je třeba zmínit poměrně stereotypní a nezajímavé tratě, které navíc vypadají jedna jako druhá. Střídají se v nich téměř výhradně do stejných úhlů nakloněné zatáčky, jejichž přítomnost je navíc cítit na sto honů vzhledem k tomu, že se objevují téměř po stejných intervalech. Situaci nezlepší ani bonusy rozmístěné přímo po asfaltu. Škoda, Top Speeder měl potenciál dosáhnout daleko vyšších příček, než se zařadit mezi lehce nadprůměrné závodní tituly s nulovou invencí. I tak ale je třeba autory pochválit za slušný vozový park.