Vzpomene si dnes ještě někdo na povedený Bridge Builder od společnosti Chronic Logic? Ten před pár lety svým jednoduchým, leč geniálním konceptem dokázal uchvátit srdce nejednoho hráče. Do noty navíc hrála opravdu minimální velikost a výtečná hratelnost. Bohužel se mimo pokračovatele s číslicí dva v názvu nevšedního konceptu nikdo nechytil a podobnou hru aby pohledal. Museli jsme sice čekat pár let, ale doufám, že všechen ten čas plně vynahradí dnešní hra jménem Tower of Goo.
Princip Tower of Goo je totiž nachlup stejný jako u výše zmiňovaného Brdige Builderu, avšak s tím rozdílem, že byly vypuštěn vláček a zůstalo zachováno stavění. Ti z vás, kteří jsou zběhlejší v angličtině, asi hned poznali, že stavba, která se dnes bude budovat, je věž. A ne věž jen tak ledajaká, vaším úkolem bude navrhnout věž co nejvyšší, nejlépe takovou, která dosáhne až k mrakům. Myslíte si, že se vám to povedete?
Úkol to rozhodně nebude snadný. V prvopočátku vám možná Tower of Goo přijde poněkud podivný, ale nedejte se tím zmást. Ovládání je natolik jednoduché, že jej musí pochopit i pětileté dítě. Na začátku hry dostanete jakousi základnu, z níž musíte při budování věže vycházet. Na její konstrukci se od samotného počátku pohybují desítky kuliček, přičemž pro postavení dalších nosných ramen stačí uchytit některou z nich a táhnout ji do libovolného směru. Ovšem ne jen tak někam, kam vás napadne – musíte mít na mysli, že tu platí gravitace, takže v případě špatné konstrukce se vaše věž může v mžiku zřítit jako pověstný domeček z karet. Prvních pár pokusů tak bude spíše cvičných, kdy si osvojíte základní poznatky, kterak udělat stavbu co nejstabilnější. Až poté se můžete s jistotou vrhnout na ostré budování.
Škoda, že Tower of Goo je jen taková hříčka a ne zcela regulérní hra. V podstatě bych to přirovnal k The Sims a jiným podobným titulům, protože zde v podstatě nemáte žádný úkol, který se snažíte splnit. A to je tak trochu škoda. Jedinou možností tak je snažit se postavit co nejvyšší věž a její výšku si pokaždé zapisovat a v následující hře se ji snažit překonat.
Z technického hlediska hra není žádný zázrak, ale to v tomto konkrétním případě zas nějak moc nevadí. Veškerá grafika je spíše schematického rázu a osobně mi vyhovuje, byť působí velmi prostě. Ozvučení je sice zpočátku velmi fajn, ale po delším hraní začne opakující se melodie lézt trochu na nervy. Celkově jde o relativně originální titul, který byste neměli minout, zvláště pokud vám všechny ty klony Arkanoidů, Pongů či Tetrisů lezou krkem. Příjemnou zábavu.
