Když jsem stahoval hru Toy Trouble k sobě na disk, vůbec jsem netušil, o co půjde. Naivně jsem tak podle názvu předpokládal, že by mohlo jít o něco, co si bere příklad ze známého animovaného filmu Toy Story. A když se tak na to zpětně dívám, ani jsem se příliš nemýlil. Hra je opravdu především o hračkách, ovšem z toho druhého pohledu. Hračky spolu neprožívají žádný příběh, netoulají se spolu po světě, ale jen a pouze spolu bojují a válčí - a přežít samozřejmě může jen jeden, ehm, vlastně jedna hračka.
Přestože jsem od samého počátku ke hře přistupoval s jistou mírou odstupu, postupem času jsem ji začínal přicházet na chuť. Před prvním spuštěním jsem ještě nastavil potřebné volby v Options (spouští se samostatným souborem v adresáři hry) a poté jsem se vrhnul přímo do hry. I zde jsem byl mile překvapen přemírou nastavení a úkolů, které mohu provést.
Důležitou volbou je systém hry, tedy pravidla, s kterými přistoupíte k samotnému boji. Jde o to, že si musíte vybrat mezi hrou "jen tak", hrou na předem stanovený časový úsek a hrou "kdo přežije, vyhrává". Myslím, že popisovat každý mód zvlášť nemá smysl a tak se budu blíže věnovat pouze první možnosti.
Hned po zvolení módu jste vystaveni před další úkol a sice před volbu hračky, s kterou do akce vstoupíte. V základním výběru jsou zde čtyři a je vesměs jedno jak zvolíte. Až na vzhled mezi nimi není žádný rozdíl.
Samotný souboj mezi dvěma hračkami probíhá v jakýchsi arénách. Ty, jak jinak, se snaží co nejvíce podobat reálnému světu a tak se octnete v obýváku, dětském pokoji, kuchyni či ložnici. Každá tato aréna má jistá specifika a určitě si najdete tu svoji oblíbenou. V každé aréně je pak k dispozici několik bedniček, které můžete sbírat. Poté vám přibude zbraň, kterou právě ona bednička obsahovala. Za pomoci přednastavených kláves samozřejmě můžete mezi jednotlivými zbraněmi přepínat a vybírat si tu, která se v tu danou chvíli nejvíce hodí. A pakliže hrajete proti počítači, v pozdějších kolech poznáte, že ani majitel nejsilnější zbraňe ve hře nemusí automaticky patřit mezi vítěze levelu. Ještě musím zmínit, že jednotlivá kola trvají v průměru něco kolem minuty, záleží ale především na vašem smyslu pro orientaci a zvládnutí 3d prostoru.
Vzhledem k tomu, že hra je plně vyvedena ve 3D, dá se říci, že grafické zpracování Toy Trouble není nikterak nudné. Naopak, drží se jisté míry "hračičkovství". Grafické rozhraní DirectX tomu jen pomáhá. Obrazovka plná nejrůznějších barev a grafických efektů tak nebude při hře žádnou výjimkou. Musím však upozornit, že výkonnější počítač je v tomto případě víceméně nutností.
V začátku recenze jsem se zmínil o širokých možnostech, které hra nabízí. Hra totiž není omezena jen na jednoho hráče, naopak, možnosti multiplayeru jsou opravdu široké. Vybrat si můžete z několika typů spojení a dále pak již samotných her. Výhodou je, že mohou hrát i dva hráči na jednom počítači, bez větších omezení.
Co říci na samý závěr? Myslím, že ti, kdož jste dočetli až sem, máte nyní zcela jasnou představu, co vám hra nabídne. Ano, žádná velká zábava to není, ale pro krátké odreagování je to možnost více než dobrá.
