Třiškvorky 2 - piškvorky trochu jinak

Piškvorky jsou sice oblíbená zábava, ale sami už máme až po krk té obrovské spousty počítačových her na toto téma. Proto vám nepřinášíme jen další bohapusté převedení na monitory počítačů, ale inteligentní, rychlou a zábavnou variaci na menším herním poli (3x3 čtverečky) s mizejícími křížky a kolečky.

Piškvorky – kdo z nás je alespoň jednou nehrál, kdo z nás si s nimi několikrát nezpříjemnil nudnou vyučovací hodinu – a kdo z nás nikdy nevyzkoušel žádnou freewarovou mutaci, kterými se to v poslední době jen hemží? Nebojte, i my sami jsme z nekonečných piškvorek unaveni, proto jsme vám také dnes nepřinesli jen bohapustou variaci na stále stejné téma se stále stejně stejným (to je ale spojení, co?) herním systémem. Třiškvorky 2 jsou přímým pokračováním jedné z nejoriginálnějších variací na tuto logickou klasiku, která vás a vašeho kamaráda, příbuzného či známého (neboť se jedná o multiplayer-only záležitost) jistě aspoň na chvíli zaujme.

Nejprve si popišme herní systém, když už tu o něm mluvíme jako o největším taháku, který by vás měl donutit si hru stáhnout. Hraje se na tři krát tři pole, hráči se střídají v pokládání křížků a koleček (no, vlastně standardně to nejsou tyto typické znaky, ale roztomilí smajlíci). Cílem je položit vertikálně, horizontálně či diagonálně vedle sebe tři své škvorky, ovšem je tu jeden problém: jakmile položíte čtvrtého smajlíka, první položený (či zkrátka ten, který leží v hracím plánu nejdelší dobu) zmizí. To dává hře nečekaný náboj a poměrně radikálně to mění hratelnost vzhledem ke klasickým piškvorkám. Musíte nejen takticky přemýšlet nad fintami, kterak občůrat protivníka, ale zároveň si pamatovat pořadí jednotlivých piškvorek, abyste pak jejich mizení mohli využít ke svému prospěchu.

První Třiškvorky, jejichž recenzi jsme vám přinesli již před nějakým tím měsícem, trpěly akutním nedostatkem možností, herních módů a nepochopitelností interfacu. Bohužel, ačkoliv ve druhém díle došlo k velkým změnám k lepšímu, stále je třeba toto považovat za hlavní nedostatek. Opět je možné hrát jen multiplayer, hra neobsahuje počítačového protivníka. Už je ale možné spustit novou hru přímo z herní obrazovky (nesmějte se, první díl bylo potřeba klávesami Alt + F4 vypnout a znovu zapnout! :o), chytrý vykřičník pak skrývá nejrůznější možnosti měnit grafickou podobu hry. Můžete si vybrat jedno z celkem šesti barevných schémat (to nejlepší – úchylné růžové – se zpřístupní až po použití cheatu) a 74 skinů pro jednotlivé škvorky.

Grafické zpracování vůbec doznalo změny k lepšímu. Celá hra vypadá mnohem vkusněji a pokud zvolíte některý z hezčích grafických skinů, dá se říci, že i roztomile. Navíc si na oficiální homepage můžete stáhnout několik nových skinů, například škvorky s tvářemi staré redakce BonusWebu (Mondy, Čočík, Alenka a další… :o) či postav z freewarové adventury Zlatý kalich. Bohužel hra opět nemá žádnou hudbu a nepodporuje ani hru po síti, jediná možnost je tedy střídat se u jednoho počítače, a to není třeba v práci, kde by takto jednoduchá gameska určitě našla využití, nejideálnější.

O těchto nedostatcích autor ví, dokonce nějakou dobu pracoval i na třetím pokračování s několika úrovněmi umělé inteligence počítačového oponenta, avšak v současnu podle našich informací byly práce na tomto projektu pozastaveny. Těšit se zase můžeme na Direct X využívající arkádu s originálním námětem – myslím, že název Falling Shit hovoří za vše (skutečně půjde o hru v hlavní roli s padajícími hovny, kterým se budete muset vyhýbat…), ale kdo ví, třeba se někdy ideální podoby této jinak zajímavé a hratelné logické hry přece jenom dočkáme. Třiškvorky 2 se mu trochu přiblížily, ale ještě jim přeci jen dost chybí…