Německá firmička Phenomedia AG bude nejspíše všem alespoň občasným hráčům freeware her důvěrně známá. A není divu, je to právě ona která nás co chvíli zásobuje kvalitními a především nesmírně chytlavými gameskami. Ostatně jsou také tvůrci nesmrtelné série Moorhuhn, který skloubil velice jednoduchý koncept s překvapivě precizní grafikou, příjemnou hudbou a dosti podařenou hratelností. Po prvním díle následovalo hned několik dalších a ani v dnešní době lačnost po nových slepičkách neuhasla, i když se série především od posledního dílu začala ubírat zcela odlišným směrem (drobnými odbočkami byly také dva díly závodní hry Moorhuhn Kart). To však ani v nejmenším nebrání všem, kterým se koncept původní hry líbil, aby zpracovali svou vlastní variaci na tuto nesmrtelnou klasiku. V mnohých případech však autor za několik málo hodin vytvoří hru nepříliš graficky přitažlivou, která nemá hráč takřka co nabídnout, což bohužel platí pro většinu těchto her. Občas se však objeví nějaká z těch zajímavějších opatřená příjemným technickým zpracováním a dozdobena několika zajímavými zvuky. A to je právě případ ryze českých Trpaslíků. 
V poslední době již lidé pomalu neví, čím si své pečlivě pěstěné domácí záhonky dozdobit, proto se stále častěji ubírají ke keramickým soškám, jež jsou v hojné míře nabízeny na pokraji rušných cest či na hranicích, kde je největší pravděpodobnost, že potkáte potencionálního zákazníka, který se do vaší keramické blbinky bezmezně zamiluje. Většina z těchto sošek má zpravidla tvar trpaslíků oblečených do pestré červené barvy. Máte již na tuto umělou výzdobu vztek? Zdá se vám, že jde o neskutečný kýč a kdo si jej postaví na zahradu je pro vás člověk bez špetky vkusu? Vybijte si svou zlost v této jednoduché odreagovačce nazvané prostě, leč výstižné – Trpaslíci.
Co se stane na několik následujících minut po stažení této maličké gamesky vaším terčem je myslím nadslunce jasné. Po spuštění se před vámi otevře drobné prostranství na němž se kromě dveří, přetékajícího odpadkového koše a asfaltové silnice, která je zpestřena pouze jedním kanálem, nic dalšího nenachází. A bohužel budete muset na toto vcelku nezáživné prostředí nazírat po celou dobu. Po odstartování se ze žlutého dýmu vynoří první várka trpaslíků, které musíte co nejdříve nemilosrdně sestřelit několika přesně mířenými ranami. Povede-li se vám to u všech, dostáváte se dále, což znamená nové postavičky, které se pohybují stále rychleji a také jejich počet neustále narůstá. Bohužel se však do mnoha levelů nedostanete, neboť celou hru máte omezenou neúprosným časovým lim
item, což vcelku zamrzí. Navíc chybí možnost zapsat score do tabulky nejlepších hráčů, tudíž máte skutečně malou motivaci k opakovanému hraní.
Ačkoliv jsem v předešlém odstavci označila jako prostředí výskytu těchto červených potvor jako fádní a nudné, přesto však musím chtě-nechtě dodat, že po technické stránce se o vyložený propadák rozhodně nejedná, to bych hře dosti křivdila. Vše je ručně nakresleno a nelze tomu upřít jisté kouzlo, jímž se může pyšnit. Navíc nepostrádá spoustu efektů, kdy kupříkladu po zabití trpaslíka odletí pouze vrchní část jeho těla, přičemž ta spodní zůstane pevně zakotvena na zemi, což je navíc doprovázeno výkřikem. Sečteno a podtrženo jsou Trpaslíci lehce podprůměrným titulem, který sice zabaví, ovšem ne na dlouho.
