TypingDead – upište se k smrti

Běžíte temnou ulicí a v patách vám je podivně zmutovaný člověk, který si dělá zálusk na váš život. Nepěkná představa, že? Ale toto je skutečnost a přesně tuto situaci můžete zažít ve hře nazvané TypingDead!

Uplynuly již více jak dva roky od doby, kdy Sega vydala trošku netradiční hru jménem Typing of the Dead. Její námět byl velice prostý až primitivní, a přesto se v herních médiích setkala s poměrně velkým úspěchem a většina recenzentů ji hodnotila veskrze kladně. O co se tedy jednalo, ptáte se? Vaším úkolem bylo, světe div se, opisovat slova, která se v rychlosti za sebou objevovala na monitoru. Vše samozřejmě bylo dostatečně „obaleno“ jakýmsi příběhem, kdy na vás útočila monstra a vy čím rychleji jste stačili slovo nebo větu opsat, tím dříve nepřítel zahynul. Prostě to byla taková humánní akční hra pro mravokárce, u níž si nejenom sekretářky mohly procvičit psaní všemi deseti. A vlastně zcela o tom samém je i dnešní hra TypingDead, ale nepředbíhejme.

TypingDead je další hrou pocházející ze země vycházejícího slunce, Japonska, chcete-li. Nevím, nakolik se orientujete v hororové filmové tvorbě, ale není žádným tajemstvím, že jsou to právě Japonci, kteří se postarali o obrod amerických filmů tohoto žánru. Snad nejlepším příkladem může být film Ringu Hidea Nakaty, jehož remake nazvaný The Ring (Kruh) měl před pár měsíci premiéru i v našich kinech. A právě ona pověstná japonská pracovitost a úchylnost zároveň na vás dýchne, zahrajete-li si hru TypingDead.

V první řadě musíte, ostatně jako vždy, překousnout nezanedbatelnou jazykovou bariéru, ale řekl bych, že tentokrát to zase nebude tak velký problém, protože hra má víceméně intuitivní ovládání a navíc chvílemi je pěkně zmatená a někdy s vámi komunikuje japonsky a někdy anglicky :-). Takže předpokládám, že i ten nejzapřísáhlejší odpůrce lingvistiky se hrou nebude mít žádné potíže.

Princip hry jsem de facto popsal již výše. Opisováním slov zobrazených na monitoru rozbíháte vašeho hrdinu a utíkáte temnými uličkami před podivným zmutovaným člověkem, který usiluje o váš život. Sice máte při ruce pistoli, ale ani jednou ji nepoužijete, takže vše závisí pouze na tom, s jakou rychlostí jste schopni ovládat psaní na klávesnici. Vše ale závisí na tom, jakou z šesti možných obtížností si vyberete. První tři až čtyři zvládne podle mého názoru i zcela průměrný uživatel počítače, ty další pak zkušenější „psavci“. Délka i obtížnost slov určených k opisování není velká, takže v tomto ohledu byste neměli mít problémy. Vůbec by ale neškodilo, kdyby jste byli nějak penalizováni za chyby ve slovech, která opisujete. Teď mi to připadá až přespříliš jednoduché a navíc hra potom působí hodně krátce, protože autor udělal pouze jeden level a po jeho dohrání vám nezbude nic jiného než postupné zlepšování svých výkonů, jež si můžete zapsat do Top 10 tabulky. Sice autor ve hře prohlašuje, že další levely budou brzy, ale od vzniku hry utekly zhruba dva roky a zatím stále nic.

Na závěr ještě pár slov ke zpracování hry. Grafika má příjemný lehce děsivý nádech, který je navíc vygradován velkým množstvím zvuků, jako je třeba tlukot srdce hlavního hrdiny nebo vřískot vašeho pronásledovatele, hudba je zatlačena spíše do pozadí a v celé hře se objevuje opravdu sporadicky.