Ultimate Lame Ship Game V13 Alpha 33g

Na podtitul už není místo! Po nekonečně dlouhé době přichází zábavná arkáda, která se odlišuje především tím, že při vývoji její autoři nejspíš brali hodně drog.

ultimatelameship_poster

Před časem jsem na tomto místě nadával na současný mrzký trent vyrábět "invenční" arkády tím, že do nich narvu jednu od boku vymyšlenou featuru (jako hráčovo dvojče, kreslení power-upů nebo třeba nacistické dinosaury) a dnes konečně příchází záležitost, u které jsem se nepokrytě bavil. Otázkou ale je, jak moc se u ní budou bavit lidé, kteří nemají tak vyvinutý smysl pro absurdní humor.

ULSG, jak si hru pro účely recenze zkrátíme, je zboku scrollující arkáda ve které ovládáte lodičku letící proti nekonečnému počtu nepřátelských plavidel. Na rozdíl od většiny arkád znepříjemňuje ULSG destrukci už ovládáním hráčovy lodi – že létání šipkami je neohrabané všichni dávno víme, ale že někdo narve do shoot´em upu pravidlo "jedno stisknutí klávesy=jedno vystřelení ze zbraně" jsem opravdu nečekal. Jinými slovy, ve hře budete neustále bušit do Ctrl.

Klíčové ovšem je, že ULSG sice je jako střílečka sama o sobě prakticky až podprůměrná, ale neuvěřitelným způsobem ji zvedávají humorné (a efektivní) power-upy. Dlouho se mi nestalo, že bych se u hry zasmál nahlas (naposledy snad při hraní ArmA 2, ale to byl spíše humor skrze slzy). Obtížnost zvednutou ovládáním podtrhují bonusy, které získáte za likvidace nepřátel na jeden zátah – jakmile vám unikne jediná loď, o bonus přicházíte, a je opravdu nemilé stane-li se vám to po několika desítkách zářezech.

Typickým příkladem tripovosti celé hry může být ocenění Chuckem Norrisem někde u třicátého sestřelu v řadě. Nebo bonus Sparta, během kterého vám na loď nasedne Leonidas, začne hrát nějaký dance remix jeho památného tříslovného vykřiknutí a čas od času obrazovku zahltí... roj Leonidasů. Nedává to nejmenší smysl, ale je zábavné čekat, s jakou další absurditou (jako třeba nejbizarnějším štítem, který jsem kdy viděl) se hra vytasí dále. Nikdy dříve se mi nestalo, aby mě nějaká hra Rick Rollovala. Záleží samozřejmě na stylu toho, čemu se normálně smějete a jaký máte rozhled, nicméně kvůli absurdnímu humoru jsem ochotný ULSG odpustit i ten zánět karpálního tunelu, který mi přivodilo ovládání.

Na ULSG je vidět podobné amatérské nadšení, které jsem opěvoval i u Atrigan Tank Wars. Autoři hry nejspíše nebyli geniální game designéři nebo programátoři, a rozhodně už ne dobří grafici, ale na jejich výtvoru je poznat láska a divoká kreativita. Vývoj je prostě bavil. Můžete brát hodnocení ULSG jako přehnané, ale na rozdíl od jiných vážných nebo rádoby vtipných freewarovek mi po hraní téhle vydržela dobrá nálada.