Umbrella Adventure: The Castle of Cake – černobílá lahůdka

Stylová plošinovka o noirové cestě nevyspaného kocoura ozbrojeného deštníkem za uloupenými koláči dokazuje, že áčkoví indie vývojáři ještě nezanevřeli na freeware distribuci.

umbrellaadventure_poster

Prakticky by se dalo říct, že co recenzuju nějakou indie freewarovku, to nadávám na poměry mezi indie vývojáři. Na soutěže, ze kterých příliš často vzejdou primitivní paskvily. Na neschopnost zkombinovat originalitu a hratelnost. Na úchylku ohledně co nejmenšího rozlišení... Nezávislí vývojáři přitom už mnohokrát prokázali, že dovedou vytvořit úžasná díla – jenže tyto se většinou prodávají za malý byť nenulový poplatek. Umbrella Adventure z rukou Davida Smithsona je nicméně jednou z těch několika málo úžasných indie her, které jdou ven jako freeware.

Ačkoliv název hry říká něco jiného, Umbrella Adventure není adventura. Jedná se o plošinovku ve své nejkrystaličtější podobě. Drtivou většinu hratelnosti tvoří přeskakování z jednoho místa na druhé a byť je vaše postava ozbrojená, nejspíš se budete snažit střetům vyhnout. Vzhledem k vysokému hodnocení může základní popis hry znít čerstvě asi jako dva týdny sluněná majonéza, ale Umbrella Adventure body sbírá především na perfektní grafickou stylizaci a řadu nečekaných osvěžení.

První kroky ve hře jsou přitom tradiční až běda. Uvede vás zbytečně dlouhý monolog o tom, že hlavní postavě cosi ukradlo všechny koláče a ona se je tedy vydává zase všechny sesbírat. Zápletka je sice jako z pera šestiletého děcka, navíc zrovna trpícího autorským blokem, alespoň se ale hráčova postava během bloudění světem učí nové bojové i pohybové komba, skoro až parkurového ražení.

Jakkoliv černobílá stylizace na první pohled vypadá jako ideální zpracování hororu, je Umbrella Adventure až dětsky nenásilná. Veškeré mlácení probíhá deštníkem a i ty hmyzácké potvory jsou vlastně roztomilé jako čtyřtýdenní koťátko. Jiná věc je, že by děti zřejmě plně nezvládly všechno to skákání. Dostat se ke všem koláčům je neskutečně komplikované a leckdy k tomu potřebujete perfektně naučené komba i dostatek nervů. Často využijete předpřipravené nástroje, jako jsou houpající se lana, pověšené háky či do nebe vás katapultující pera, jejichž ukočírování v požadovaném pořadí pochopíte jedině metodou pokus-omyl.

Parádní stylizace mě ještě o vysokých kvalitách hry zcela nepřesvědčila. Okamžik nadšení z hračičkovosti Umbrella Adventure přišel až ve chvíli, kdy se hra přepnula do supertěžké minihry za medvěda jezdícího na kole. Jediný level, který by vydal za samostatnou freewarovku, sem byl přidán jaksi mimochodem a donutil mě zajásat nadšením. Nečekejte zázraky; David Smithson nevytvořil nového mesiáše mezi freewarovkami, jenom jednu proklatě dobrou plošinovou.