Tvůrčí proces leckterého mediálního produktu (hry, knihy, filmu, atd.) je mnohdy vydatnějším příběhem než výsledné dílko samotné. Proč se autor rozhodl, že nastaví zrcadlo zrovna britskému kolonialismu? Proč režisér do příběhu o robotech vnesl tolik sjetých čivav? Anebo proč všechny virtuální postavy mluví tak, že i dlaždič by se červenal? Odpověď se často nedozvíme, ale baví-li vás nimrat se v interpretacích, česká akce Vulgar War z roku 2007 je pro vás jako zrozená.
Ve Vulgar War převezmete roli bezejmenného vojáka v bezejmenné válce (nebo čem) probíjejícího se skrze davy nepřítel. To celé v podivných podzemních komplexech a s jedinou zbraní v pařátech. Ne nadarmo jiné herní weby označily Vulgar War za plagiát – jenže co na freeware scéně plagiátem není, že? Hlavním rozdílem oproti jiným akcím není ani příběh (ten absentuje), akce (veskrze průměrná) nebo level design (mnohdy nepřehledný), ale fakt, že všechny postavy tak nějak jakoby si neviděly do úst.
Sotva někoho sejmete, zakleje jako o život, a díky množství padlých na minutu je Vulgar War typickou NSFW kuriozitkou. Pokud bych netušil, že hra vznikla jenom, protože si vývojáři chtěli zkusit udělat 3D akci, byl bych nucen neustálé nadávky interpretovat jako reakci na dehumanizující stránku války, či naopak na primitivní smýšlení válečníků – ale vzhledem k příšerné práci s dabingem pošoupnu nadávky jako jakýkoliv klad hry raději stranou.
Narovinu prohlašuji, že odmítám české vývojáře brát na milost jenom proto, že patříme do stejného národního kotlíku. Ačkoliv je faktem, že česká herní scéna poněkud stagnuje (a to i na poli mainstreamu; bývalí Pteredoni a Illusion Softworks se po rozmáchlých Mafiích a Vietcongech dnes zaměřují na simulátor tenisu nebo co...), české švejkovské myšlení je v ní hluboce zakořeněno. Jak jinak si vysvětlit, že to byli právě čeští vývojáři, kdo jako první zabrousil s áčkovou hrou třeba do oné na západě opomíjené Vietnamské války?
Na nezávislé scéně je situace už trochu odlišná a, řekněme, vulgárnější. Nezasvěcenému pozorovateli by skoro mohlo přijít, že jsme snad národ alkoholiků – ty desítky her, které vznikly pod záštitou zesnulé Becherovka Game, zkrátka na národním herním portfoliu musejí vypadat zvláštně. I bez likéru v názvu ale Vulgar War dokazuje, že za každou novou Legii či Forbidden Saga musíme být vděční jako za déšť po období sucha. Průměrnou akci totiž můžete vylepšit lecčíms, ale bizarními nadávkami z ní hit rozhodně neuděláte.