Přestože v perexu k této hře jsem zmínil, že půjde především o adrenalinovou gamesku s tématikou závodů vznášedel, musím přiznat, že skutečnost je poněkud jiná. Ten adrenalin a vodní skútry zůstávají, ale samotného závodu se v tomto případě nedočkáte. Hlavním motivem hry je udržet se na moři co nejdéle a získat tak co nejvíce bodů do výsledného skóre. Ale i tak má hra své kouzlo a své hráče si bezesporu najde.
Samotné hře tentokráte nevévodí žádné menu, ale jste ihned vyzváni k zmáčknutí klávesy ENTER, jež vás přesune přímo k akci. Po chvíli rozkoukávání pochopíte, že váš úkol bude spočívat ve vyhýbání se jakýmsi překážkám umístěným svévolně na moři, přičemž čas od času potkáte bonusové kolečko. Pakliže je chytnete (resp. nasměrujete svoji cestu přímo na ně), získáte lepší zbraně. Ptáte se k čemu zbraně? Vysvětlím níže.
V počátku je poněkud problém vyhnout se zmíněným překážkám, neboť základní výbava v podobě jakési pulsní zbraně je nedostačující a překážky se s ní ničí dosti obtížně. Jestliže si tedy chcete cestu k dalším bodům ulehčit, snažte se posbírat co nejvíce bonusů - získáte lepší zbraně a ničení bude snadnější.
Vedle zbraní, resp. té jedné, kterou máte v danou chvíli k dispozici, se můžete překážkám vyhýbat i jakýmsi skákáním. To provedete stiskem klávesy SHIFT. Protože žádné nepřátele během cesty v dál nepotkáte (krom jednoho náletu bojového letadla), dá se říci, že smysl hry spočívá v neustálém držení mezerníku (střelba) a sem tam v pohybu vpravo - vlevo. Je to málo, že?
Pozitivně bohužel nemohu hodnotit ani grafické zpracování, kterého se hra dočkala. Autoři sice proklamují, že rozlišení 500x300 při vyobrazení 16-bitové barevné hloubky je dostatečné, ale bohužel opak je pravdou. Nevýhodou je především fakt, že ve Water Speederu se neustále opakují tytéž textury a hra tak vypadá po celou dobu úplně stejně (samozřejmě, až na malé výjimky). A přestože vlastním relativně výkonný počítač s ucházející grafickou kartou, hra se čas od času jala sekat a škubat (až k nehratelnosti).
Podobné je to i se zvuky a hudbou, která také nepatří k tomu nejlepšímu, co lze ve freeware scéně slyšet. Je však nutné říci, že zvuková stránka je povedenější než ona grafická a její hodnocení bych nechal na průměru.
V posledních větách před koncem recenze se obvykle zmiňuji o možnosti multiplayeru, ale tentokráte tomu tak nebude. Bohužel však ne proto, že bych na něj osobně zapomněl nebo snad chtěl zapomenout, ale spíše autoři této vychytávce moderní doby prozatím nepodlehli.
Co jinak dodat, hra není předurčena k celodenní zábavě u počítače, nedej bože snad dlouhodobému hraní, ale její využitelnost hledejte spíše ve chvíli volna, pěti minutách pauzy či nutnému odpočinku při jedné z mnoha freewarových her.
