Wedgie Ninja je nečekaně příběhem jednoho Ninji, přičemž hra samotná pochopitelně má i dějovou linii, ovšem nepříliš důležitou, s níž jste seznámeni pouze v textovém podobě v intru.
Rozhodně se sluší připomenou, že měli soutěžící za úkol vytvořit hru využívající Dancepad, díky tomu může být ovládání pro mnohé počítačové hráče minimálně lehce netypické až nepříjemné. Celkově jsou ale pro vás určující klávesy QEZC, každá symbolizující jeden roh Dancepadu, tedy jedno tlačítko. Klávesa S je poté takovým středovým spouštěcím čudlíkem, který bude nutno taktéž využívat. Z lehce netypického ovládání bohužel vychází i celkový hratelnost. Čeká na vás bohužel pouze trojice levelů (další se prozatím nepodařilo dokončit, což dost možná hru trochu pohřbilo) – díky tomu totiž nebude ani méně zkušeným hráčům dělat problém dohrání hry na jeden několikaminutový zátah.
Co se herního obsahu týče, čeká na vás vcelku jednoduchý úkol. Ovládáte mladého inju, na němž vždy je splnit určitý úkol popsaný v úvodním brífinku. Ať se tam již ale dozvíte cokoliv, pokaždé zcela postačí dostat se až na konec přímé cesty, kde na vás čeká blonďatá kráska či jiný zachraňovaný objekt. Pochopitelně to ale není vůbec jednoduché. Chůzi ovládáte dvojicí kláves Z a C, které musíte na přeskáčku o nejrychleji mačkat, abyste zvládli dojít k palmě, lampě či jinému zakroužkovanému objektu dokud vykřičník nad vaší hlavou nezčervená. V té chvíli totiž z jedné strany vychází zaposlouchaný puberťák se sluchátky v uších – a ten vás nesmí potkat na zemi. K tomu vám pomůže ve chvíli, kdy se dostanete do ohraničeného kruhu další kombinace kláves, jež bude osvětlena v prvním úvodním levelu. Tou ze sebe vytvoříte malý objekt zavěřený na lampě kupříkladu a onen chodec vás bez povšimnutí obejde.
Vcelku slušný nápad a dobré zpracování kazí snad jen celková délka hry, která vám bohužel na déle než pár minut nevydrží. Celkově je ale třeba rozhodně ocenit neotřelý a svěží nápad.