William Locker: the Bechers Museum je ve své podstatě nefalšovanou detektivní adventurou, v čemž nás ještě více utvrdí úvodní intro. Hlavnímu hrdinovi, detektivovi na volné noze, totiž jednoho dne dojde podezřelý narůžovělý dopis, v němž jej jedna anglická žena naléhavě žádá o pomoc. Vzhledem k přiložené nemalé hotovosti se William okamžitě vydává směrem k hotelu, v němž se podle údajů v dopise měl po ženě ptát.
Ta jej však neočekává s otevřenou náručí, jak by leckterý naivní hrdina mohl očekávat. Zprvu se budete muset spokojit pouze s jedním typickým anglickým strážníkem, stojícím před samotným hotelem. Vcelku podivný je jeho zcela klidný výraz v obličeji a nulový ruch, který je vzhledem k opodál ležící mrtvole pro mě poněkud nepochopitelný. Zastavat se nad podobnými problémy však nebude čas v hotelu na vás již totiž netrpělivě vyčkává místní recepční s dopisem. Poté již zbývá jen vydat se po stopách oné ženy, která vám zcela osvětlí, cože po vás vyžaduje. To vám již prozrazovat nebudu. Buďte si však jistí že to bude mít co dočinění s lahodnou Becherovkou a jednou listinou.
Poté již nebrání nic v tom, abyste se pustili do rutinní detektivní práce, která spočívá v hledání různě založených předmětů, vyptávání se všech možných postav a řešení hádanek. Přesun mezi jednotlivými lokacemi bude probíhat po přehledné mapě, na níž jsou vždy zobrazeny pouze ty části, které máte zrovna zpřístupněné.
Po celou dobu budete bohužel nuceni pohybovat se po očím příliš nelahodícím renderovaném 3D prostředí, které postrádá jak styl, tak i nějakou hlubší myšlenku či nádech realističnosti, o něhož autoři s největší pravděpodobností usilovali. Bohužel se jim to však ani v nejmenším nepovedlo, o čemž by mohl vykládat hlavní hrdina, který chodí hůř než leckterá uměle ovládaná loutka. Přidám-li k tomu ještě vesměs průměrnou dějovou linku a nepříjemné pravopisné chyby, objevující se vcelku frekventovaně v psaných textech, je vám jistě jasné, že výše uvedená známka je zcela zasloužená.