Namísto zuřivého sbírání krystalů anebo šplhání si tentokrát užijeme spíše větší dávku taktizování. Ve Flashi vytvořená hra s trochu podivným názvem WireFrame Boxing totiž v sobě neskrývá ubohou mlátičku v ringu, jak by se u freewarových her dalo předpokládat, nýbrž propracovaný a poměrně slušně realistický simulátor souboju dvou boxerů. Autoři, tým Antivapor Software, si dali záležet a pokusili se hru vyobrazit opravdu věrně.Po několika stručných radách od vašeho manažera, přehledu ovládacích tlačítek a nastavení jména i přezdívky se ocitnete ihned v ringu, kde vedle sebe poskakují dva drátění panáci. Jejich modely jsou trojrozměrné a pohyby spíše roztomilé než věrohodné. Ring vlastně ani nemá podlahu, proto oba boxeři určitým způsobem pohopkávají na místě, případně se přesunují zleva doprava. K dispozici jsou vám dva základní úkroky, každý na jednu stranu, a tlačítko pro skrčení se, kterým se vyhnete jakýmkoli protivníkovým úderům. Pro útok jsou k dispozici tlačítka tři – první pro slabší ránu do tváře, druhé pro silnější zásah do břicha protivníka a třetí pro ránu i s nápřahem, která směřuje kamsi k ústům. Protivník vás při prvních spuštěních hry ohromí svojí rychlostí a plynulostí, se kterou navazuje úder na úder a také s celkovým hracím časem, kdy vás bezpochyby složí během první minuty a půl. Po každých devadesáti sekundách je ukončeno kolo, rozhodčí zhodnotí výkony hráčů a udělí jim patříčné ohodnocení, které se sčítá s tím, které získáte v dalších kolech.
Moje první představa byla, že půjde o tzv. rychlovku, v níž platí pravidlo že čím víckrát udeříte, tím rychleji protivníka pokoříte. Proto jsem hned na začátku začal rychle mačkat všechny klávesy a udivěne hledět na obrazovku, kde můj panák vracel jen pouhou třetinu ran toho druhého. Taktika číslo jedna zklama, proto jsem přešel ke druhé, v níž jsem párkrát udeřil a poté chtěl zbytek kola přežít ve skrčení se. Bohužel, po pár sekundách krčení je vám odebrán bod za zdržování, takže ani tudy cesta nevedla. Rovněž jsem vyzkoušel magické tlačítko X, kterým protivníkovi zasadíte buďto „hlavičku“, anebo mu uštědříte pořádnou facku. O obou způsobů (které se střídají v závislosti na postavení obou panáků) je však poloviční šance, že soudce váš krok posoudí jako faul a odebere vám bod – zprvu se mi protivníka podařilo asi třikrát úspěšně uhodit, následovala však řada asi pěti faulů, což mě definitivně přesvědčilo o tom, že rčení nejmenovaného rakouského magazínu o tom, že jde o „zběsilou mlátičku“ pravdivé nebylo. Začal jsem tedy taktizovat – a vyplatilo se.
Souboje s protivníkem se začaly protahovat do více jak deseti kol, taktika se ustálila a v několika „rundách“ jsem červeného boxera dokonce i na body porazil. Chyba ale byla pořád stejná – dříve nebo později jsem se trochu moc uvolnil a dovolil protivníkovi uštědřit větší dávku ran, takže mě jednoduše složil na zem. Mimochodem, při pádu vaší postavy na zem (která ústí ve protivníkovo vítězství) se z drátěného panáka na vteřinu stane kostra :).WireFrame Boxing je jednoduše skvělá oddechovka, kterou bez problémů spustíte na většině počítačů a skvěle se u ní pobavíte. Vydrží určitě alespoň dobrých deset hodin hraní a nabízí opravdu poutavé boje skvěle vizuálně znázorněných panáků, což tu ještě nebylo. Kromě toho nabízí velice inteligentního soupeře, což tu také nebývá zrovna vždycky :).
