Wolfram

Wolfram nemusí být jen 74. prvek periodické soustavy prvků, ale i vtipný název předělávky legendární střílečky Wolfenstein 3D. Ta se sice dočkala i oficiálního pokračování nebo verze pro webové prohlížeče, přesto se její autoři rozhodli svůj oblíbený titul předělat tak trochu jinak. Vzali původní hru i se všemi přežitými prvky, vytvořili vlastní engine a snažili se jí dát novou tvář. Vznikla tak hra, která sice graficky nedosahuje kvalit komerčního pokračování, ale zároveň jí zůstala věrnější atmosféra originálu.

Wolfram

Pro nejmladší hráče, zapomnětlivé seniory a zaryté vyznavače farmaření na Facebooku nebude na škodu si tuto legendu připomenout, i když pro většinu z vás to (doufám) bude jen nošení pověstného dříví do lesa. Tajný agent William "B.J." Blazkowicz se snaží v útrobách nacistického hradu Wolfenstein odhalit plány šíleného vědátora na sestrojení armády neporazitelných vojáků. Hra již v době vzniku byla velmi provokativní. Stěny lemují plakáty s Hitlerem, hákové kříže a v Německu byla pochopitelně zakázána. Hra je postavena na několik jednoduchých kamenech, které však stvořili dokonale atmosferický titul. Lineární spleť chodeb, výklenků a spousty dveří, za nimiž se skrývalo vždy nějaké nepříjemné překvapení. To vše namícháno s hledáním tajných skrýší za zdmi a obrazy, kde byl hráč v souladu s politikou cukru a biče vždy odměněn novou zbraní a spoustou pokladů.

Wolfram

Wolfram se snaží být věrný originálu do maximální míry, načítací obrazovky obsahují původní screenshoty a byly zde předělány prakticky všechny zbraně, vojáci, psi, styl chodeb, obrazy na stěnách. Nových prvků je zde minimum a poměrně věrně zapadají do celého konceptu. Po grafické stránce je hra na poměry freewarových stříleček lehce nadprůměrná. Snad jen fyzikální model vojáků při pádu příliš věrně nevypadá a často zůstanou v nepřirozené pozici. Na druhou stranu je jejich pohyb realistický, umí např. střílet v kleče. Umělá inteligence nepřátel je poměrně obstojná. Vojáci vás dokáží sledovat do jiné místnosti a jsou poměrně pozorní.

Wolfram rozhodně nedělá ostudu své předloze, přestože v přímém srovnání s Wolfenstein: Enemy Teritory, který jako oficiální pokračování byl taktéž uvolněn jako freeware, mu rozhodně nemůže na poli grafiky kontrolovat. Když však srovnáváme atmosféru, zde dopadá naopak lépe. A to není málo.