Náš vesmír je stále plný neobjevených tajemství. Své o tom ví hlavní hrdina adventury Writers, spisovatel, který se snaží dopsat svůj poslední román. Ten vypráví o podivínském, nerespektovaném vědci, který přichází se svou vlastní teorií fungování univerza a o mladém novináři, který se snaží o tomto novém, pseudovědeckém přístupu napsat kritický článek. Věci se ovšem projeví být trochu složitější, než se zdají a náš hrdina se pomalu začne do románu „propadat“.
Writers je adventura klasického střihu, jak se sluší a patří. Ovládá se výhradně myší, ale místo složitých nabídek akcí se po kliknutí na určitou aktivní věc vynoří jen jednoduché schéma dvou tlačítek. Tím prvním předmět prozkoumáte a dozvíte se o něm více, to druhé pak slouží k použití, nebo manipulaci. Je to jednoduchý a elegantní kompromis.
Při pohledu na okolní obrázky vás asi musí zaujmout zvláštní grafické pojetí hry, které evokuje dojem, jakoby jste se na jednotlivé scény dívali skrz nějaký poloprůhledný filtr. To v kombinaci s retro rozlišením vytváří poměrně originální pocit. Lokace jsou navíc docela prázdné (aktivních předmětů je pramálo) a působí odlidštěně. Není daleko od věci zařadit Writers mezi psychologicky laděné hry.
Zajímavé také je, že ve hře nepoužíváte žádný inventář. Zkrátka nesbíráte žádné předměty. Hra se tak soustředí pouze na vyprávění příběhu skrze dialogy. A vyprávění je to občas hodně zmatené. Jednotlivé scény nemají na první pohled návaznost, časově se neodehrávají po sobě a sem tam dokonce ovládáte někoho jiného, než hlavního hrdinu.
To ale souvisí s povahou příběhu, který je jednak trochu „děsivě“- psychologický, druhak částečně sci-fi. Některé výjevy dokonce vypadají, jakoby vypadly z Twin Peaks. Problémem nesouvisle vyprávěného příběhu ovšem je, že mnohé obrazovky navštěvujete několikrát po sobě a mnohdy se v nich vůbec nic nezmění. Je to repetetivní a trpí tak dynamika vyprávění.
Osobně mi Writers evokuje jakousi krátkou science fiction povídku, která je sice napsaná zajímavě a svým způsobem originálně, ale obecně jí nejde moc rozumět. Děj totiž končí náhle a teprve po chvíli přemýšlení možná začnete chápat, o čem vůbec vyprávěl a proč. Tak jako tak, je to slušná a herně nenáročná adventura s herní dobou kolem třiceti, čtyřiceti minut. Tak snad jí budete rozumět lépe, než já.
zdroj: www.youtube.com