Záhada Jablůnkova – jablečný terorismus

Nenápadná česká vesnička jménem Jablůnkov se má stát centrem mezinárodního teroru rozpoutaného za pomoci nevinných jabloňových sadů a moštárny. Je to možné? Ano – a zbývá jediná šance – včas odhalit záhadu Jablůnkova a zachránit svět.

Záhada Jablůnkova je zbrusu novým příspěvkem na českou adventurní scénu od začínajícího dvoučlenného uskupení jménem Crash Team. Jedná se o vcelku krátkou, ale zároveň docela dramatickou detektivní adventurku, která zpracováním připomíná sérii Život Není Krásný, ve skutečnosti se však její humor omezuje na pár povětšinou slaboduchých narážek a většina děje, ač absurdního, zlehčována vtipem příliš není. V kostce příběh mapuje průběh pátrání agenta bezpečnostních sil po zmizelém expertovi na zbraně, za jehož únosem zřejmě stojí někdo z malé a nenápadné vesničky Jablůnkov. Agent Máldr postupně objevuje místní elektrárnu, moštárnu a továrnu na záviny či tajemnou studni, aby s hrůzou zjistil, že prakticky celá vesnice se veze v jakémsi spiknutí obřího rozsahu, jehož dovedení do konce by znamenalo ohrožení pro celý svět. Jableční teroristé musí být zničeni dříve, než spustí své plánované akce!

Nalijme si čistého vína – příběh jako takový je značně slaboduchý a hra sama ho posunuje do roviny kamsi mezi skutečně vtipnou parodii a vážnou detektivku. Ani jedním Záhada Jablůnkova není a jako hybrid mezi těmito extrémy není příliš úspěšná. Trapné oslí můstky v podobě blití do studny či zbytečné zesložiťování a natahování herní doby v podobě nutnosti náhle v průběhu druhého dne zaplatit účet v hospodě, taktéž scénáristovi a autorovi logických úkolů nepřidávají na respektu. Jinak se dá říci, že jsou kombinace předmětů a dialogy logické, často je nutné zapojit šedou kůru mozkovou. Bohužel, o rozhovorech s postavami se toho mnoho pozitivního říci nedá. Jsou neuvěřitelně naivní, nedávají výběr z několika témat (což by až tak nevadilo), ale jsou zbytečně protažené, často nerespektují zásady typografie (mezera za tečkou, otazníkem či vykřičníkem) a co je nejhorší – nedají se nijak odliknout a běží výrazně pomaleji, než valná většina populace čte. Tupé zírání na jednu větu, která visí na obrazovce tak dlouho, že ji hráč stačil přečíst skrz naskrz už čtyřikrát, skutečně hratelnosti neprospívá.

Grafické zpracování Záhady Jablůnkova je – mírně řečeno – průměrné. Je fakt, že Život Není Krásný taktéž nedisponuje kdovíjak úchvatnými lokacemi a postavami, Záhada Jablůnkova je však nakreslena podobným stylem a povětšinou je ještě o něco méně oku lahodící. Lehce problematické je i ovládání, vzhledem k minimálnímu počtu aktivních míst to však není nic, co by se nedalo přežít. Hře též ve výsledném hodnocení ubližuje naprostá absence hudby, situaci nemůže zachránit ani několik slušně nahraných zvuků. Co tedy dodat na závěr? Česká adventurní scéna se začíná slibně rozrůstat, do příchodu skutečně velkých projektů jako Dr. Bohuš, Agent Vidlák či především 5 kouzelných amuletů ale bude na skutečnou vlajkovou loď v podobě po všech stránkách perfektně zmáknuté a dostatečně dlouhé hry ještě čekat…