Ostatně v minimalistickém zpracování se autoři shlédli hned v několika ohledech. Zmínit je třeba také dosti drobné rozlišení, v němž si projekt budeme po celou dobu užívat. Pouze malinké okýnko, v němž hra běží, je sice dostačující, potřebný přepych ale rozhodně nenabízí. To ale lze opominout a soustředit se spíše na hlavního hrdinu, před nímž leží hodně složitý úkol, který svým způsobem souvisí s malými houbičkami. Nehledejte za tím žádné podporování drog či halucinogenů, zde prezentované houby s červenými klobouky jsou zcela neškodné a sbírat je budete vlastně na zakázku, což bude jeden z vašich prvních úkolů, po jehož splnění se vám teprve otevře cesta do další části hry.
Že se tam dostanete ale není vůbec jisté. I když jde o hru krátkou, může se také pochlubit pěkně nadsazenou obtížností, která vás rozhodně nepotěší. Díky tomu budete Zan-Zan opakovat dokola a dokola a pokaždé od začátku, což vás dost možná velice rychle přestane bavit. Při této příležitosti je třeba zmínit, že k dispozici máte pět srdíček, které ale zmizí nezvykle velkou rychlostí. Nebezpečí, které na vás čekají je totiž hned několik. Nepřátelé pak spadají většinou do statické kategorie, jedná se tedy o ty, které stojí na místě a ohrožují vás ve vertikálním smyslu. Asi nejčastěji přijdete do styku s bodáky, které v pravidelných intervalech vystupují a zase zalézají do země. Proti těm se nemůžete nijak bránit snad jen proběhnout kolem nich přesně v momentě, kdy jsou zasunuté. To ale neznamená, že vám to samy zjednodušují, vždyť čas od času přijde ke slovu i chvíle, v níž narazíte na celou řadu za sebou jdoucích bodáků, což situaci hodně ztěžuje. Navíc se čas od času objeví i přístroje vyplivující speciální puntíky, proti těm se ale můžete jednoduše bránit tím, že je zašlápnete.
Celkově je Zan-Zan jednoduchou záležitostí s pár zajímavými nápady, které ale kazí vysoko nasazená laťka obtížnosti. Za vyzkoušení projekt rozhodně stojí, celkově ale doufáme, že bude závěrečný díl trilogie daleko lepší.