Jejich projektu totiž nechybí hratelnost, lehce moderní nádech, pod kterým se ale zbytečně neschovává samotná retro podstata grafiky. Díky tomu se budeme muset spokojit s akcí odehrávající se na jednobarevném černém pozadí. Počet barev si ale vynahradíme v dalších herních prvcích, které se naopak skládají z jasných jiskřivých barev jako je červená, oranžová, zelená, modrá – a nejlépe všechny pohromadě. Vytvoření nepřátelé jsou zkrátka rozverní, nápadití a budou se vám líbit.
Hlavní podstata hry je vám sdělena temným syntetickým hlasem vycházejícím z virtuálního barevného obličeje, který za hru uvidíte hned několikrát. Poté jste konečně vpuštěni do akce a celá tato zábava může začít. Ovládáte jako v jiných hrách malou raketku, kterou protahujete celou řadou přicházejících vln nepřátel a snažíte se jednoduše projít. Pohybovat se můžete přidáváním plynu kdekoliv po obrazovce, ovládání ale není nikterak citlivé a tak se může zpočátku stávat, že stisknete plyn, raketa rychle vyrazí kupředu a vy už nestihnete správně zatočit. Vyhýbání se nepřátelům nebude vždy úplně snadné – je jich totiž velké množství a někteří ještě vysílají další projektily. Od některých se odrážíte, jiní vás na místě zničí a pokračujete zase od začátku, ovšem máte o jeden život méně.
Někomu by tedy mohlo připadat, že vesměs popisujeme klasickou vesmírnou hru, která zde již byla milionkrát, a zcela nepochopitelně se nad ní rozplýváme. Zektor ale opravdu není tuctový – všechny možnosti původní hry byly do posledního kousku využity a ještě navíc vyšperkovány spoustou novinek, grafických úprav a dalších drobností, které při hraní oceníte. Nejen milovníci předlohy se budou rozhodně příjemně bavit.