ZooChess - královsky dobré šachy

Hra ZooChess by vás všechny měla přesvědčit o tom, že šachy na počítači nemusí být tak nudné, jak by se mohlo na první pohled zdát. V příjemné grafice a v dobrém enginu tak přichází gameska, která zaujme nejenom znalce této vpravdě královské hry.

Snad každý se již někdy setkal s šachy a ví jak se hrají. Vysvětlovat zde princip hry by tedy zcela jistě bylo nošením dříví do lesa. Pojďme se raději podívat na aspekt, který je pro kvalitu každého počítačového zpracování šachů určující. Mluvím samozřejmě o inteligenci počítačového protivníka. Hned zezačátku musím přiznat, že rozhodně nejsem šachový mistr a kromě občasných partií s přáteli mě tato klasická hra víceméně míjela. Přesto však mohu říct, že počítačový oponent v ZooChess se jeví jako velice schopný soupeř. Je sice možné, že nějaký zkušenější šachista by mě vyvedl z omylu, nicméně pro většinu hráčů bude inteligence elektronického protihráče tvrdým oříškem. Počítač například nikdy nepřesunul figuru, aniž by ji zároveň neměl nějak jištěnou. Výjimkou pak byly ty situace, kdy se mu obětováním vlastní figury podařilo vyhodit některou důležitou z mých. Síla křemíku se projevila i v případech, kdy počítač systematicky rozestavěl figury tak, aby mě donutil už pouze utíkat. V takovém případě stačí pár tahů a můžete očekávat tabulku se smutným oznámením šach-matu a tím i konce hry. Musím přiznat, že za tu dobu, co ZooChess hraji, se mi ještě nepodařilo vyhrát. I když jsem si již několikrát naivně myslel, že mám vítězství v kapse, vždy to nakonec rozhodla nějaká soupeřova figurka, strategicky připravená k závěrečnému útoku.

Počítač tedy může být pěkně nepříjemným protihráčem. Naopak velice příjemné, je ovládání, které má ZooChess vyřešeno velice elegantně. Figuru, se kterou hodláte hrát, si vybíráte myší, přičemž, jako vizuální kontrola výběru, je příslušné pole zvýrazněno. V dalším kroku logicky vybíráte pole, kam se má figura přesunout. Hra vám samozřejmě nedovolí vybrat jiné pole, než na které zvolený typ figury skutečně může. Vybrané pole je pak také označeno, nicméně aby se tah skutečně provedl, musíte výběr ještě jednou potvrdit. Tento systém je velice užitečný, neboť se vám nestane, že byste omylem provedli jiný tah, než jaký jste zamýšleli. V nejhorším případě hra nabízí i funkci „krok zpět“, která obnoví situaci o jeden tah dříve. V případě, že vám počítač dá šach, hra vám dovolí pouze ty tahy, které vedou k záchraně.

Další skvělou možností, kterou ZooChess nabízí, je Multiplayer, ve kterém můžete hrát s kamarádem sedícím u počítače třeba na druhém konci světa. Stačí jen mít připojení k internetu. Zvolíte-li tento typ hry, jeden z hráčů musí hru inicializovat jako hostitel a druhý se po zadání IP adresy hostitelského počítače připojí jako klient. Aby nechyběla ani možnost komunikace s protihráčem, je do hry implementován také jednoduchý chat. Bohužel, na hru dvou hráčů na jednom počítači se nějak pozapomnělo.

Zmínit se musím také o technickém zpracování ZooChess, které je jedním slovem báječné. Vše je vyvedeno v prostorovém zobrazení, z čehož vyplývají mnohé výhody. Tou první z nich je možnost nastavení prakticky libovolného pohledu na herní desku. Kameru můžete různě posunovat, otáčet, oddálit či přiblížit. Hra nabízí také možnost rychlého přepnutí do jednoho z přednastavených pohledů. Ty pak zabírají šachovnici vždy z jedné její strany. Navíc, při výběru figury, se kterou hodláte hrát, se kamera jemně vycentruje právě na ni. Poněkud matoucí funkcí je tzv. „autokamera“, kdy se pohled přepíná pokaždé, když přijde na řadu druhý hráč. Naštěstí se i tato volba dá jednoduše vypnout. Výborně jsou provedeny i různé neherní složky ZooChess, jako je například velice efektní menu nebo nejrůznější dialogová okna, která nejsou statická, ale různě se vlní po obrazovce. Některá dokonce můžete rozvlnit pohybem kurzoru myši.

Jestliže jste poctivě pročetli všechny předchozí odstavce, myslím, že pro vás můj konečný verdikt nebude žádným překvapením. Hra ZooChess je opravdu povedenou záležitostí, kde se pečlivost autora projevila snad v každém detailu. Snad jediným nedostatkem může být prakticky úplná absence zvuků a hudby. Nicméně, u hry jako jsou šachy tohle jistě není to nejdůležitější.