360° je lehce zánovní střílečka inspirovaná Space Invaders. Tentokrát nemáte na bránění pouze malou plochu, ale přímo celou planetu. V praxi to znamená, že namísto plochy bráníte modrou kuličku - a jinak už nového nic. Sám koncept hry vás tedy neohromí, ale naštěstí je zde stále několik inovací. Například více zbraní!
Každá pěkná tvářička má ale svoji pihu, a zde je tomu není jinak. K dispozici sice máte více zbraní, než jen základní dělo, ale využijete je zřídkakdy. Všechny zbraně a životy a skóre se vám přenášejí do další mise, dozbrojeno dostanete jen do základního kanónu, a poté je už na vás, kdy si vyplýtváte munici. Hra totiž nemá konec, alespoň soudě dle mých chabých schopností; celé je to jen o získání nejvyššího skóre dokud vás emzáci neutlučou čepicemi. Bonusy vám z nebe padají velmi zřídka a je velmi snadné je minout či se jim reflexně v celé té nepřátelské baráži vyhnout. Výsledkem je, že všechny ty minové pole, návnady, štíty a pily moc nepoužijete a soustředíte se na mačkání tlačítka pro střelbu.
Jinak by ale bylo velmi milé je využít častěji. Minové pole mohou například jednu polokouli pokrýt za vás, návnady upoutají nepřátelskou palbu, pily projdou nepřátelskou formací jako nůž máslem. Nepřátelské šiky, bohužel nepotkáte klasické emzáky ze Space Invaders, na vás nalétávají Branniganovskou taktikou a postupně se přibližují k povrchu. Pokud klesnou příliš nízko, vždycky je můžete přinejhorším zasáhnout svou vlastní lodičkou. Nemusím ale asi dodávat, že to nemá moc kladný vliv na zdraví.
Celkovou hratelnost lehce narušuje ovládání skrze klávesnici. 
Myš by se pro míření prostě hodila mnohem lépe. Krom toho i všechny další činnosti provádíte skrze pevně nadefinované klávesy (a ne, nelze je změnit). Grafika je standardní, hudba neirituje. Čas od času na vás namísto desítek malých lodiček naletí pár bossů, ale to variabilitu zrovna nezvedá.
Docela dlouho jsem uvažoval, není-li 360° zralá na nižší ohodnocení. Až na dobrý nápad je to celé vlastně zpracované tak napůl. Nakonec jsem se ale při hraní nějakého šestého levelu přistihl, že zoufale uhýbám husté nepřátelské palbě, snažím se přitom dám emzákům co proto, a vlastně mě to i dost baví. Není to nic, co by vydrželo dlouho, nebo čím by jste se chlubili kamarádům ("Rozjel jsem Crysis na plné detaily!" - "A já hrál 360°!"), jen to jen lehce nadprůměrná freeware střílečka.
