V Electric Highways jako vývojář testujete vlastní virtuální realitu

V blízké budoucnosti lidé ztratili schopnost emočně prožívat své životy. Vy jste jako herní vývojář vytvořili umělou realitu, která by uživatelům připoměla, co to jsou city a jak jsou důležité. Jenže ještě ji před vypuštěním do světa musíte naposled otestovat.

Nenáročná oddechovka Electric Highways je kombinací adventury, plošinovky a krapet také logické hry, ve které jako herní vývojář testujete vlastní hru před tím, než bude uploadována na síť. V podivně barevném světě virtuální reality, která se snaží působit jednak retro a pak trochu psychedelicky, musíte z pohledu první osoby prozkoumávat prostředí a nacházet cestu dál do nitra zdrojového kódu.

Svět nepříliš vzdálené budoucnosti, jak jej vykresluje Electric Highways, je dost smutné místo. Veškerý chod společnosti a světa se z venkovních ulic přesunul do virtuální reality. Lidé na této síti žijí, pracují i odpočívají a vše je jaksi umělé a neosobní.

Vy si uvědomujete, že většinu lidí život v síti připravil o emoční život a psychicky zcela vyprázdnil. Vaše nová verze reality, kterou nyní testujete, má za úkol v lidech vyvolat emoce a naučit je znovu nejen žít, ale i prožívat.

Jenže celé vaše dílo se samočinně nahraje na síť už za půl hodiny a vy si nejste jisti, jestli je vše v pořádku. Sotva byste chtěli lidem nabídnout neúplný produkt. Musíte se tedy naposled projít svým vlastním světem. Ovšem čím hlouběji se dostáváte, tím více se psychicky propadáváte na dno.

Electric Highways má zajímavou zápletku, jen co je pravda. Jde vlastně o puzzle hru, ve které kromě průzkumu prostředí musíte najít principy, co v každé úrovni udělat, abyste se posunuli dál. Prostředí, které se úroveň od úrovně mění, se zpočátku zdá být členité, ale člověk se v něm velmi rychle zorientuje a plně se soustředí na nalezení cesty kupředu. Většinou je třeba se někam dostat, zmáčknout tlačítko, nebo někam vyskákat. Architektura úrovní je ovšem až překvapivě chytrá a nezačne nudit.

Nejsem si jistý, jaké emoce má hra ve skutečnosti vyvolávat, ale jsem si jistý v tom, že musí být v případě každého hráče jedinečné. Někdo se bude vztekat, protože nepřijde na to, jak překonat určitou překážku, jiný nenarazí na problém a hrou projde s klidem.

Electric Highways je především zážitek z prozkoumávání virtuálního světa, který je vizuálně i zvukově hodně retro. Vizuálně proto, že vypadá jako z poloviny devadesátých let, zvukově proto, že zní jako z poloviny let osmdesátých. Nečekejte od něj nic akčního a tu půlhodinu procházení virtuálního světa oceníte. Považujte jej třeba za takové meditativní cvičení pro nenáročného hráče.