A Tale of Two Kingdoms začíná ve velkém stylu líčením možná až příliš složitého a těžko vstřebatelného příběhu, v němž ale dost možná nejeden adventurní milovník nalezne neskutečnou krásu. Těm ostatním stačí vědě, že se vše točí okolo starověkého království Theylinn, které je ze všech stran obklopeno nepřáteli, kteří dokonce narukují i s obrovskou armádou až k branám. Navíc do toho všeho zmatku vstupuje ještě další království s hodně komplikovaným názvem Thierna na Oge, které si zakládá na magii. Ostatně na magii, různých tajemstvích a nadpřirozených možnostech bude hra stavět. Jedná se prostě o takovou vydařenou pohádku z královského prostředí.
Jako první nejspíše zaujme grafická stránka, což znamená desítky zajímavě vykreslených lokací, které se ani zdánlivě neopakují a působí zajímavě a hlavně pohádkově. To samé lze říct i o herním osazenstva, tedy všech postavách a to včetně hlavního hrdiny. Ti jsou vykresleni do slušných detailů, jejich podobizny se navíc zobrazují i ve chvíli, kdy se nějaká postava pustí do hovoru. Pochválit je autory třeba i za množství NPC a poměrně zajímavé rozhovory, které jsou neskutečně obsáhlé. Navíc se v nich autoři snažili o věrný starodávný rukopis a zde použitý starý jazyk vás dost možná po velice krátké chvilce začne iritovat.
Co bylo třeba zmínit na první místě sice přichází ke slovu až nyní, což ale nic neubírá na tom, že je to jedna z nejsvětlejších nápadů, které autora hry potkali. Řeč je o naprosté nelinearitě, která ve výsledku vyústí v pět různých zakončení. Projevovat se bude i v samotném průběhu hry v podobě bočních questů, které sice nejsou potřeba k dokončení hry, zato ale zarytým adventuristům jistě přijdou vhod.
Závěrem je třeba upozornit na jednu zásadní věc. A Tale of Two Kingdoms rozhodně není hrou pro herní začátečníky, některé úkoly jsou poměrně složité a navíc obsáhlé rozhovory tak nějak očekávají od hráče neustálou pozornost a stoprocentní koncentraci na hru samotnou.