Uklidňující scenérie, čerstvý vzduch, příjemná hudba, hlas vašeho nejlepšího přítele na telefonu, co může být pohodovějšího? Jenže každá idylka může skrývat nebezpečí a tak si při všem tom rozjímání v tomto případě ani nemusíte všimnout, že kráčíte do záhuby.
A Walk In The Park je zástupce tzv. „walking simulator“ žánru. To znamená, že interakce s prostředím ani nervy drásající akce se nedočkáme, maximálně tak v náznacích. Jenže, A Walk In The Park nervy drásající ve své podstatě je. Je to totiž psychologický horor s nečekanou zápletkou a rozuzlením.
Po tragické události ve vašem životě trpíte depresemi a nespavostí. Váš nejlepší přítel vás pozve do parku, na místo v lůně přírody, abyste mohli alespoň na chvíli nechat starosti stranou. Sedíte v autě, posloucháte rádio a čekáte, až přestane hustě pršet.
Jenže pak přijde zklamání. Váš přítel bohužel nemůže dorazit včas, ale trvá na tom, abyste se po parku prošli i bez něj. Bude však čekat na telefonu a občas vést vaše kroky. Je čas vydat se na cestu. Blíží se další bouře. Pohoda tedy nepotrvá tak dlouho.
Přesněji nějakých třicet čtyřicet minut, co vám A Walk In The Park vydrží. Scenérii ukazuje hezkou (sem tam sice nějaká grafická chyba, ale to zase tolik nevadí), ale nebýt opravdu skvělého namluvení a hudby, asi by vás po pár minutách začala nudit.
Váš přítel, který je na telefonu téměř neustále je hodně výřečný a tak je hra dost ukecaná. Ovšem na druhou stranu vás krásně směřuje ke konci, který je vyloženě překvapivý a má spád.
Pokud vám není proti srsti délka oněch monologů a máte rádi psychologicky laděné (a hlavně dokonale uvěřitelné) příběhy, bude se vám po tomhle parku procházet jedna radost.
