Základem je totiž 3D grafika, jasné bavry a dobře vymyšlené principy. Celá hra není jen sbírkou 2D bludišť zpracovaných rukou amatérského grafika. Místo toho jsme se dočkali několika samostatných arén, nad nimiž se před spuštěním lehce proletíme. Tyto záběry nejsou zbytečně dlouhé, ba naopak působivé a nabídnou vám poměrně pěkný přehled o tom, co vás v následujících minutách čeká. Většinou začínáte až v horním rohu a to na několika rozjezdových bludištích. Ty jsou zpravidla menší než kousky níže, k nimž se postupně propracováváte. Dokončováním těchto bludišť se probojováváte dál, získáváte body a postupně si rovněž otevíráte cestu, která vede až do další stáže s bludišti zcela novými.
Co se ovládání týče, pro to vám vystačí myš. Tu je nutno uchopit opravdu pevně a přesně s ní po monitoru pohybovat. Nejprve v každém bludišti musíte najet kurzorem na zelený puntík kdesi v rohu. Ten se na kurzor přilepí a vy s ním budete přímo pohybovat a to nejlépe tak, abyste jej dovedli až k samotnému jádru bludiště. To je odděleno dlouhou cestou nebo pohybujícími se prvky. Kupříkladu v první kategorii bludišť se budete velmi často potýkat s rotujícími půlkruhy, kde je nabalených několik na sebe a mezery, jimiž se dají projít se střezávají jen jednou za čas. Tuto chvíli bude nutné využít celým komplexem proklouznout a dorazit do cíle. Pokud se po cestě dotknete jakékoliv části kromě konečného jádra, budete postaveni zpět na start a z konta vám bude odebráno několik bodů. Takto máte pokusů téměř neomezeně. To platí i v místech, kde půlkruhy vystřídají klasická bludiště s neskutečně úzkými chodbami. Nepatrný pohyb vpravo nebo vlevo znamená srážku se stěnou a restart. No a když se k tomu ještě přidá celková rotace bludiště, budete mít opravdu co dělat, abyste vše zvládli.
A7titude je nečekaně povedeným projektem. Autoři se vytáhli hratelností, designem levelů a v neposlední řadě také technickým zpracováním. Díky originálnímu vzhledu každé stáže navíc nebude až tak rychle docházet ke stereotypu, což je další významné plus.