Acid Arena Monster Blast - další drogový úlet

Nová verze akční střílečky na enginu z Quake 3 Areny zůstává věrná svým předchůdcům. Opět se podíváte do psychedelického světa halucinací, v němž se rozpoutává souboj barev a bizarních monster.

Občas by bylo velmi zajímavé nahlédnout do hlavy některých vývojářů. Francouz Jean Luc Renin již několik let se svým týmem sveřepě pracuje na svém projektu Acid Arena. Po předchozím Acid Arena Turbo vytvořili nejnovější verzi s přídomkem Monster Blast. Opět nám dají nahlédnout do šíleného světa barev a iluzí v drogového oparu. Nemusíte brát žádné LSD a přesto se vám dostane zážitku, který ve vás zanechá velmi silné pocity. Nebudu soudit, zda pozitivní nebo negativní, protože celá hra je kontroverzní a jisté je jen to, že se těší značné popularitě. Nuže, opusťme temná zákoutí doomovek a vrhněme se do míst, kde je všechno "tak trochu jinak". V žilách Acid Arena proudí vznešená krev enginu z Quake 3 Arena. I přes řádku změn je s tímto komerčním trhákem stále svázána. Způsob načítání levelů, tvarová inspirace některými monstry, častý výskyt kruhových arén je jen několik z nich. 

Quake 3 Arena mi osobně připadal nerealisticky barevný. Pokud bychom ho však postavili vedle Acid Arena Monster Blast, krčil by se jako Popelka vedle vzorkovníku Kooh-i-nooru. Textury září, mění barvy, absolutně k sobě neladí, jsou velmi nesourodé, takže působí dokonale psychedelickým dojmem. A netýká se to jenom textur, ale i designu levelů, dveře i rampy mají jiný tvar, skokánky vás vymrští do výšky a během několika vteřin proletíte celým barevným spektrem. A podobné vzezření mají i obludy v arénách, každé písmeno v menu je psáno jiným fontem. Čekáte po tom všem Kalašnikova a páčidlo? Ne, ne, ani zbraně se nevymykají bizarnosti. Doprovodné hlášky tentokrát namluvila žena s hláskem jako po týdenní technoparty.

Nebývá zvykem, abych věnoval takovou pozornost vizuálnímu zpracování, ale to je zde vlastně tím hlavním tahákem a minusem zároveň. Jistě stojí za vyzkoušení, je to přeci jenom zcela něco odlišného a lákavého, ale pokud si chcete zahrát, postaví se vám do cesty řada překážek. A troufám si říct, že po několikadenní nonstop pařbě vás nepoznají ani vlastní rodiče. 

Acid Arena Turbo Blast nabízí sadu levelů klasického deathmatche, další se vám otevřou po jejich úspěšném dohrání (rozuměj vítězství v nich). Co se týká obtížnosti, tu lze nastavit, ale třeba v porovnání s Q3A je laťka nastavena výš již tím, že se na rozdíl od křemíkem řízených protivníků v tom barevném zmatku hůře orientujete, mnohdy skočíte namísto munice po kusu vystřelené bomby atd.. Ještě před pár lety se jazýček, zda po hře sáhnout, nakláněl podle rychlosti vašeho internetu. Dnes je to především otázka zvědavosti. A musím uznat, že i přes překážky, které si hra vlastně sama staví svým originálním zpracováním, určitě stojí za vyzkoušení, i když u ní nestrávíte stejně dlouhou dobu, jako kdyby šlo o 3D střílečku s klasickým konceptem.